<br />
<b>Notice</b>:  Undefined variable: alt in <b>/home/www/plato-ostrava.cz/www/plato-ostrava.cz/wp/wp-content/themes/wp-plato-v5/single.php</b> on line <b>118</b><br />
<br />
<b>Notice</b>:  Undefined variable: alt in <b>/home/www/plato-ostrava.cz/www/plato-ostrava.cz/wp/wp-content/themes/wp-plato-v5/single.php</b> on line <b>118</b><br />
<br />
<b>Notice</b>:  Undefined variable: alt in <b>/home/www/plato-ostrava.cz/www/plato-ostrava.cz/wp/wp-content/themes/wp-plato-v5/single.php</b> on line <b>118</b><br />
<br />
<b>Notice</b>:  Undefined variable: alt in <b>/home/www/plato-ostrava.cz/www/plato-ostrava.cz/wp/wp-content/themes/wp-plato-v5/single.php</b> on line <b>118</b><br />
<br />
<b>Notice</b>:  Undefined variable: alt in <b>/home/www/plato-ostrava.cz/www/plato-ostrava.cz/wp/wp-content/themes/wp-plato-v5/single.php</b> on line <b>118</b><br />
<br />
<b>Notice</b>:  Undefined variable: alt in <b>/home/www/plato-ostrava.cz/www/plato-ostrava.cz/wp/wp-content/themes/wp-plato-v5/single.php</b> on line <b>118</b><br />

Instalace významného konceptuálního umělce střední generace, někdejšího člena umělecké skupiny Bezhlavý jezdec Jan Šerých. Výstava představuje pět videoprojekcí zabývajících se transferem z jednoho znakového systému do druhého a jeho estetickými aspekty. Projekt přehodonocuje dosavadní způsob prezentace práce autora.

pravidla/ zdrženlivost

Čím méně toho vidíme a čím méně tomu na první pohled rozumíme, tím spíše jsme (my interpreti, kurátoři, teoretici) náchylní a ochotni rozvádět v zásadě banální a zjevný fakt, že jazyk jako znakový systém nepřiléhá ke světu, že není jeho šatem ani výrazem – možná určitým prostředníkem či prostředím, ve kterém spoléháme na osvojená pravidla stvrzovaná naplněným očekáváním; anebo také že jazyk je pouhou součástí toho, co je svět.

Závislost platnosti pravidel používání jazyka na situacích, ve kterých jsou uplatňována a prověřována, je zcela zjevná. Matoucí nejednoznačnost výpovědí neusměrňovaných nejazykovými koordinátami zvyšuje nedůvěru v možnosti přiřadit „správný“ význam sledu písmen, zvuků či obrazů. Nakonec vždycky tu musí být jistá souhra a schopnost akceptovat deficit úplnosti, podstoupit riziko. Snad jen přísně formalizovaný jazyk matematiky za přesně definovaných podmínek (kromě jiného i těch, že nebereme ohled na to, zda tento jazyk zapisujeme křídou na tabuli, anebo perem do sešitu) může vést vždy k jednoznačně stejnému výsledku. Rozhodnutí, zda něčemu rozumíme, je tak svým způsobem vždy předčasné – a okolnostmi vynucené. Vždycky nerozumíme. Alespoň částečně.

Koncept skeptického sebevědomí (podle Hegela a Václava Magida) či romantického konceptualismu (podle Karla Císaře) vlastně tvorbu Jana Šerýcha vystihují velmi dobře. Tak proč přidávat další poznámky pod čarou? Možná proto, že pro mě jeho práce byla vždycky tak trochu samozřejmostí pod čarou, něco jako nezřetelný, ale uklidňující šum odkazů (C. d., s. 123, Viz pozn. 54, Tamtéž), jimiž se mohu (budu-li chtít) řídit při objevování neznámého území. Minimalistické výrazové prostředky, hladký povrch obrazů, prchavý svět projekcí, scénografie náznaků a šifer. Tady jsou lvi.

Tato výstava se pokouší najít jiný způsob prezentace Šerýchových videí, uzavřít je do malého prostoru monitoru, navést diváka k obrazu a přimět ho, aby se pokusil porozumět poezii umělcova konstruktivistického gesta, nechat vyznít autorovu skeptickou zdrženlivost vůči možnostem sdělení a sdílení, vůči domýšlivé subjektivitě i sebevědomé věcnosti, na nichž si (třeba nechtěně) tak zakládáme.

Marek Pokorný, autor výstavy


Jan Šerých

Jan Šerých (*1972) – absolvent Akademie výtvarných umění v Praze, v 90. letech člen umělecké skupiny Bezhlavý jezdec (spolu s Janem Mančuškou, Tomášem Vaňkem a Josefem Bolfem). Jan Šerých představuje jednoho z nejpodnětnějších tvůrců současného českého umění. Pro jeho tvorbu je charakteristická minimalistická forma a práce s jazykem geometrie, znakovými systémy a kódy, za nimiž se často skrývá zpracovaná emocionální zkušenost. V jeho tvorbě se mísí „vysoké“ s „nízkým“, čistá estetika redukovaných forem se sférou popkultury a masmédií, skepse vůči možnostem a smyslu uměleckého díla, zkoumání limitů jazyka či různých způsobů třídění informací s ryze subjektivními impulsy. Analogicky k Sarah Morrisové, Cerithu Wyn Evansovi či Liamu Gillikovi rozvíjí Jan Šerých zcela osobitě estetické, etické, kritické a subverzivní aspekty abstrakce, jazyka geometrie a procesu převodu znakově zachycených obsahů ze systému do systému prostřednictvím kódů s přímým vztahem k sebereflexi limitů osobní i umělecké výpovědi.