Vzdělávací program:

Akademie současného umění III / video

Lektoři: Alžběta Bačíková a Zbyněk Baladrán

Host: Janek Rous

Zápisné: 500 Kč / 350 Kč studenti

Kapacita 20 osob

Online přihláška

Po potvrzení místa vás vyzveme k platbě (teprve pak bude rezervace závazná). Způsob platby je popsán v přihlášce.

 

Třetí ročník akademie současného umění pro veřejnost je věnován fenoménu videa a videoartu.

Fascinace, dostupnost a možnost snadného pořízení i manipulace s pohyblivým obrazem je v současnosti výzvou takřka pro každého jedince. Díky novým technologiím lze video záznamy pořizovat téměř všude a všeho bez omezení. V uměleckém světě se toto médium velmi rychle dostalo na roveň ostatním, lety ověřeným a „stabilním“ médiím (jako je malba, fotografie, instalace atd.).

Jak důležitou roli v práci umělce sehrává záměr a myšlenka? Kde dochází k mnohdy téměř nepostřehnutelnému posunu při tvorbě díla, v čem je pohled umělce natolik jedinečný? Čím se liší od běžného záznamu skutečnosti? Shrnuto: jak dalece je důležitá invence, popř. scénář, koncept, míra sdělnosti, osobnost autora? Zkušenosti a především svůj pohled na toto médium zprostředkují Alžběta Bačíková a Zbyněk Baladrán.

Yvona Ferencová, kurátorka a autorka projektu

Anotace programu:

Alžběta Bačíková a přizvaný host Jan Rous: Dokumentární strategie

Pohyblivé obrazy, které nás každodenně obklopují nebo které sami vytváříme, si nárokují vztah k realitě. To, že kamery zaznamenávají skutečnost před čočkou objektivu, z nich činí nástroje, kterým se můžeme vztahovat ke světu kolem nás, ať už se jedná o kamery mobilních telefonů nebo profesionální filmové vybavení. Jakým způsobem se pohyblivé obrazy zpracovávají, abychom jim nakonec společně rozuměli? Kde hraničí individuální a sdílená zkušenost, osobní s obecně srozumitelným a konvence dokumentárních žánrů s experimentem? A jak místo jejich prezentace nebo výskytu ovlivňuje způsob jejich čtení? Během kolektivních i individuálních cvičení s videi si vyzkoušíme, jak obrazy interpretovat, jak se vzájemně zbavovat předsudků v jejich chápání a jak obrazová a zvuková informace spolupracuje při vytváření společné strategie, jak nás o něčem přesvědčivě zpravit. Zaměříme se také na různé způsoby pořizování a nakládání s pohyblivými obrazy – hledání online, zachycování v bezprostředním okolí nebo výlov z vlastních archivů.

Zbyněk Baladrán: Operativní nástroje

Pohyblivý obraz je produkován a archivován někdy i bez toho, aby byl viděn. Jiné obrazy jsou naopak vytvářeny a ukládány tak, aby byly neustále vidět. Jak se v nich orientovat a jak rozpoznat, kdy a jak nás ovládají? Může se stát pohyblivý obraz kritickým nástrojem pro dekonstrukci samotných pohyblivých obrazů? Jednou z odpovědí může být nástin praxe a ukázka možností práce na základě porozumění funkce aparátů produkujících pohyblivé obrazy.

Harmonogram:

9.30 h prezentace umělce včetně hosta, seznámení účastníků se záměrem autora, výchozí nastavení, které stojí u počátku realizace
12–13 h pauza na oběd
13–16.30 h praktická část včetně průběžných konzultací s umělcem

Komu je Akademie určena:

Zájemci různých věkových kategorií a profesí včetně studentů. Všem, kteří touží proniknout hlouběji do světa umění. Je nabídkou k dialogu o umění, umělcích a jejich tvorbě i inspiracích.

Alžběta Bačíková (1988) je absolventkou Fakulty výtvarných umění VUT v Brně, a doktorského programu tamtéž. Ve svém teoretickém výzkumu i ve vlastní umělecké praxi se v posledních letech věnuje reflexi dokumentárních tendencí v současném umění. Především ji v tomto kontextu zajímá kategorie objektivity a přístupy, které podrývají falešnou iluzi o nezaujatosti daného žánru. Soustředí se přitom na médium pohyblivého obrazu a sama pracuje zejména s videoinstalacemi. Individuální tvorbu pravidelně rozšiřuje o spolupráci s dalšími umělkyněmi a působí také jako kurátorka. Alžběta Bačíková svou tvorbu představuje pravidelně v kontextu české nezávislé umělecké scény, vystavovala ale také v Národní galerii v Praze, v Galerii Emila Filly v Ústí nad Labem nebo v Stúdió Galéria v Budapešti. V roce 2018 byla finalistkou Ceny Jinřicha Chalupeckého 2018.

Zbyněk Baladrán (1973) – konceptuální umělec vyjadřující se především prostřednictvím videa a instalace. Na poli současného umění je činný již od počátku nultých let, kdy absolvoval studia na pražské Akademii výtvarných umění. Těm předcházelo několik let na dějinách umění Filozofické fakulty na Karlově univerzitě v Praze. Kromě umělecké praxe, za kterou byl několikrát nominován na cenu Jindřicha Chalupeckého, se věnuje také kurátorství. Je zakládajícím členem sdružení pro výzkum a kolektivní praxi – Display. Spolu s Vítem Havránkem se podílel na projektu výzkumu sociální a politické transformace s názvem Monument transformace, jehož výstupem byly výstavy i publikace. Ve své umělecké tvorbě Baladrán často využívá mechanismů naší paměti a vizuální historie. Uvažuje nad smyslem umění, dává impuls k jeho neustálé redefinici.

Projekt podpořilo Ministerstvo kultury ČR a Moravskoslezský kraj.