Pro pedagogy, V galerii:

Letní akademie současného umění pro pedagogy 2021

Novinka

St 25/8–Čt 26/8

Určeno pro 25 pedagogů SŠ, ZŠ, MŠ a studenty VŠ bez omezení aprobace

Zápisné:
450 Kč (zahrnuje oběd a brunch)

Registrační formulář
Závazná registrace do 30/6

 

Čtvrtý ročník se zaměří na hledání stop romantismu v umění 21. století v oblasti vizuálního umění i literatury.

Podtitul akademie: Romantismus 21. století

Romantické koncepty, subversivní přístup, hledání vlastní svébytné individuality i příklon k oblasti emocí. Rozjímání nad zánikem, či jiné dystopické vize, paralelní světy a krajina jako taková jsou témata, která se v oblasti nejen vizuálního umění objevují v pravidelných intervalech. V poslední době se však vyskytují s čím dál četnější frekvencí. Rozhodli jsme se za pomocí umělců samotných tuto oblast nové vlny romantismu hlouběji prozkoumat.

V rámci akademie nás čeká jak teoretická přednáška zaměřená na podmínky vzniku, podoby, důsledky a kritiku prvků romantismu v současném vizuálním umění, tak praktické workshopy se samotnými umělci, kteří se svou tvorbou k romantickým konceptům vztahují. Zaměříme také na literaturu, kde budeme hledat příklady literárních postav naplňující romantickou premisu rozervanosti. Opět také zařadíme workshop věnovaný možnostem, jak integrovat současné umění do výuky.

Akademie navazuje na téměr dvouletý výstavní cyklus PLATO Ó a ach, krása, ruina a strach, jehož ústředním tématem jsou různé podoby ruin. Ty, krom jiného, symbolizují rozervanost, tedy základní emoci romantismu.

Vzdělávací program získal akreditaci MŠMT v rámci dalšího vzdělávání pedagogů všech typů škol, kromě MŠ a studentů VŠ.

  1. Hosté
  2. Program 25/8
  3. Program 26/8

Alžbeta Brůhová
Architektka a pedagožka (Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2016–2020)

Lukáš Hofmann
Umělec

Anežka Hošková
Umělkyně

Dominik Lang
Umělec a pedagog (Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze)

Václav Magid
Umělec, teoretik, kurátor a pedagog (Akademie výtvarných umění v Praze)

Karel Piorecký
Literární teoretik a publicista (Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR)

Jan Těsnohlídek
Spisovatel, básník, vydavatel a redaktor

Alžběta Brůhová (*1990) vystudovala Ateliér architektura I Jana Šépky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde později pedagogicky působila. Absolvovala několik stavebních kurzů na Yestermorrow Design/Build School v americkém Vermontu a semestr strávila na Polytechnické univerzitě v Madridu. Účastnila se a následně i vedla stavitelské workshopy na festivalu Hellowood v Maďarsku. Vyučila se i tesařkou. V roce 2018 založila samostatnou architektonickou praxi, o rok později spoluiniciovala vznik skupiny Architektky, jejímž cílem je spojovat ženy v oblasti stavební kultury.

Lukáš Hofmann (*1993) vystudoval Akademii výtvarných umění v ateliéru Tomáše Vaňka. Kurátor a vizuální umělec oceněný za svou tvorbu cenou Jindřicha Chalupeckého působící také pod přezdívkou Saliva se vyjadřuje především prostřednictvím performance, při kterých vytváří sociální situace vyjadřující křehkost jedinců konfrontovaných se světem, v němž je možné se už pouze odcizovat. Estetika tohoto umělce často sleduje tendence módního a kreativního průmyslu. Lukáš Hofmann vystavoval jak na přehlídkách i samostatných výstavách v české republice, tak ve světě (Dánská národní galerie v Kodani, Muzeum moderního umění ve Stockholmu, České centrum v NY či performance v rámci Manifesta 11 v Curychu).

Umělkyně Anežka Hošková (*1982) studovala Fakultu výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně u Václava Stratila. Ve své tvorbě se původně zaměřovala především ne medium malby a kresby, v posledních letech se ale nevyhýbá ani instalaci či performance. Její díla, často surreálně laděná, nezakrývají inspiraci v pohádkách, mytologii a jiných tajuplných světech. Někteří její tvorbu řadí do proudu postinternetu. Kromě vizuálního umění je Anežka Hošková činná také v oblasti alternativní hudby. Od roku 2003 provozuje spolu s dalšími galerii A.M. 180.

Dominik Lang (*1980) studoval na Akademie výtvarných umění v Praze, krátce také na Vysoké škole umělecko-průmyslové u Jiřího Davida. Po studiích působil jako asistent v ateliéru Ai Weiweie v Pekingu a také jako asistent hostujícího pedagoga na Akademie výtvarných umění v Praze. V roce 2013 obdržel cenu Jindřicha Chalupeckého, od roku 2012 spolu s Edith Jeřábkovou vede Ateliér sochařství na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Vystavoval na prestižních přehlídkách v ČR i v zahraničí (vídeňský Pavilon Secese, 54. Bienále současného umění v Benátkách…), věnuje se také architektonickému řešení výstav.

Václav Magid (*1979), umělec, teoretik a kurátor studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové i Akademii výtvarného umění v Praze, zároveň absolvoval Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy a magisterské i doktorské studium na Filozofické fakultě UK (Ústav filozofie a religionistiky a Katedra estetiky). V současné době pracuje na věděcko-výzkumném pracovišti Akademie výtvarných umění, kde zároveň přednáší dějiny umění.

Karel Piorecký (*1978) vědecký pracovník Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky, literární historik, teoretik a publicista. Literární reflexe publikuje nejčastěji v časopisech Česká literatura, Host a Tvar. Vystudoval obory český jazyk a literatura a německý jazyk a literatura na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a později pokračoval doktorandským studiem v Ústavu bohemistiky v Českých Budějovicích. Specializuje se na současnou českou poezii, v současné době se zabývá básnickou tvorbou generace mileniálů, v níž zkoumá mj. prvky romantismu.

Jan Těsnohlídek (*1987) je český spisovatel, básník, vydavatel a redaktor. Krátce studoval knihovnictví a informační studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 2012 až 2016 žil v Krakově, v Polsku. Od roku 2008 se věnuje redaktorské činnosti, v roce 2011 založil vlastní nakladatelství JT's. Jeho básně i próza byly přeloženy do několika světových jazyků a některé byly zhudebněny. Jan Těsnohlídek byl oceněn v řadě literárních soutěží pro mladé autory, za svou debutovou sbírku Násilí bez předsudků získal v roce 2010 Cenu Jiřího Ortena. Jeho díla se vyznačují civilním až úsporným rukopisem.

Projekt podpořili Ministerstvo kultury ČR a Moravskoslezský kraj.

8.30–9 h
Registrace a káva

9–9.15 h
Úvodní slovo

9.15–10.45 h
Přednáška:
Václav Magid: Romantismy dnes

Čím více se v souvislosti s projevy současného umění množí odkazy na romantismus, tím jsou obrysy tohoto pojmu mlhavější. Znamená suverenitu jedince nebo splynutí s přírodou? Upřednostňuje cit nebo reflexi, upřímnost nebo ironii? Ovšem ani na přelomu 18. a 19. století nepanovala v těchto věcech shoda – proto se někdy hovoří o romantismech v plurálu. V přednášce se pokusíme rekonstruovat základní východiska, jež spolu všechny tyto proudy sdílejí, a promyslet možnosti jejich oživení v přítomnosti.

11–13 h
Workshop:
Anežka Hošková: SAD MIX

„Zamčená v gotické věži, prodírám se myšlenkami. Připadám si jako magický pohár plný touhy, který se nikdy nenaplní.“

Příroda a potulování krajinou, literatura, architektura, ale také třeba feminismus, emo styl, magie a witchcraft. Současné se zde střetává s obvyklými inspiračními zdroji romantiků. Ve workshopu Anežky Hoškové se propojí hudba s vizuálnem, kresba s akvarelem a vstoupí do něj i pocity umělkyně/ce ovlivněné současnou nelehkou dobou.

13–14 h
Oběd

14–16 h
Workshop:
Dominik Lang, Alžběta Brůhová

(Ne)architektoničtí Alžběta B. a Dominik L. pozvou na "post"pandemickou expedici za kulisy galerie PLATO a městské krajiny. V průběhu procesuálního výletu budeme spolu s členy a členkami výpravy sbírat a katalogizovat přilehlé ruiny. Šťastnou cestu!

9–9.15 h
Káva

9.15–10.45 h
Workshop:
Lukáš Hofmann: Leap of Faith

Ve svém workshopu umělec a kurátor nastíní způsoby ukazující, jak se témata romantismu prolínají s jeho praxí. S účastníky pak uskuteční performativní workshop týkající se (ne)tělesnosti a v kolektivu se pokusí zjistit, jaký typ vědění lze takovým způsobem předávat.

11–12 h
Společný brunch

12–12.45 h
Přednáška:
Karel Piorecký: Metamoderní současnost české literatury

V uvažování o současné literatuře se stále setkáváme s konvencí vnímat ji a mluvit o ní jako o literatuře postmoderní, resp. jako o literárním postmodernismu. Děláme to stále, byť tušíme, že tento buzzword (stále omílané slovo) devadesátých let minulého století se pro současnost už tolik nehodí. A vskutku. Podíváme-li se např. na současnou mladou poezii, těžko bychom v ní dohledávali postmoderní ironii, pastiš, relativismus či snahu po dekonstrukci velkých vyprávění. U současných mladých autorů můžeme sledovat nikoli snahu pravdu relativizovat, ale dobrat se jí. Nikoli tendenci mluvit zpoza ironické masky, ale naopak vyjadřovat se přímo, upřímně, ba třeba i afektivně. S touto autorskou generací se dokonce vrací důvěra v poezii jako jednoho z možných hybatelů změny – a to nejen změny subjektivní, ale i změny systémové, společenské. Toto už není poezie postmoderní, ale spíše neoromantická, nebo ještě lépe metamoderní, jak se tento trend stále častěji nazývá v anglosaském prostředí.

12.45–13.45 h
Autorské čtení:
Jan Těsnohlídek

„…poezie je ideální formát pro dnešní uspěchanou dobu: krátké texty, které dokáží vyjádřit mnoho…“ Tvorba Jana Těsnohlídka osciluje na pomezí sociální kritiky a lyrické osobní zpovědi. Někdo ji považuje za příklad tzv. angažované poezie, někdo v ní vidí neoromantické prvky.

14–14.30 h
Diskuze a předání potvrzení o účasti