PLATO se rozhodlo vybudovat kolem nového sídla zahradu založenou na permakulturních principech. Na systému postaveném na spolupráci s přírodou, který využívá přirozených koloběhů, vazeb a vztahů k designování všeho, co potřebujeme k životu, a to formou etickou, přístupnou a udržitelnou.

Snaha pečovat o planetu, zaměřovat se na lokální zdroje, mít na paměti inkluzi i mezidruhovou diverzitu nebo ekonomii práce, však není pouze výsadou permakulturní/ho designéra/ky. Spoustu z těchto principů se snaží využívat také vizuální umělci a umělkyně, kterým není lhostejná budoucnost planety. Tvoří v těchto intencích, nebo se jinak zasazují o osvětu a poukázání na fakt, že většinová společnost se Zemí zachází často krutě.

Během šestého ročníku akademie budeme v interakci s umělci/kyněmi, teoretiky/čkami a jinými osobnostmi z oboru ekologie, nerůstu nebo permakultury zkoumat tyto principy a prostřednictvím různých formátů se budeme snažit posunout antropocentrický pohled do poloh, které jsou výraznou součástí současného vizuálního umění.

Jak bude akademie probíhat:

Harmonogram akademie zahrnuje tradičně teoretickou přednášku, která přiblíží, jak a jakými prostředky s výše nastíněnými tématy pracují vizuální umělci/kyně, jak se tedy problematika promítá do současného výtvarného umění. Budou následovat praktické workshopy vedené umělci/kyněmi samotnými, ve kterých účastníci/ice pochopí, jak umělec/kyně přemýšlí, a zároveň získá poznatky a kompetence, které může prakticky uplatnit ve výuce. Přivítáme také osobnost, která se primárně výtvarnému umění nevěnuje ani v rovině praktické, ani teoretické, ale je odborníkem na téma zastřešující celou akademii – permakulturu.

Martin Vrba vystudoval filozofii a Teorii interaktivních médií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a intermediální tvorbu v ateliéru Pavla Sterce na Fakultě výtvarných umění VUT Brno. Pracoval jako výtvarný redaktor v magazínech A2 a FlashArt a je občasným přispěvatelem do periodik Artalk.cz, art+antiques nebo ČT Art. Působí jako esejista a kulturní kritik, v současné době pracuje jako klimatický editor online magazínu Alarm a spolupracuje s klimatickou a ekologickou sekcí německého deníku Die Tageszeitung. V rámci stipendijního pobytu na Milena Jesenská Fellowship for Journalists ve Vídni se bude věnovat vztahu dopadů ekonomické transformace 90. let a skepsi vůči zelené transformaci v postkomunistických zemích.

Kateřina Konvalinová je audio-vizuální umělkyně a performerka, pohybující se v oblasti ekologického zemědělství. V rámci doktorského studia Fakulty výtvarných umění VUT Brno se zaměřuje na výzkum v oblasti umění, aplikovaného umění a kulturní krajiny, kde umění vnímá jako možnou infrastrukturu pro pěstování idejí a vytváření podmínek pro méně invazivní lidské bytí. Ve své praxi hledá průniky mezi současným sociálně angažovaným uměním a zemědělstvím, kde zdůrazňuje feministickou perspektivu péče. Vedle práce na farmě Jednorožec je součástí rapového dua lobbyboysaab900turbo.

Slovenský umělec Ján Skaličan se ve své tvorbě zabývá naléhavými tématy, ekologií, klimatickou krizí, ale také citlivě reaguje na jakoukoli nespravedlnost či křivdu ve společnosti. Od roku 2019 je doktorandem na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kde také absolvoval obor Fotografie a nová média; tématem jeho disertační práce jsou Investigativní postupy v současném umění. Je jedním z pěti umělců vybraných pro slovenskou Cenu Oskára Čepana 2022.

Denisa Tomášková je permakulturní lektorka a designérka. Permakulturu studovala u předních světových permakulturních designérů, hlavně pak u zakladatele permakultury Billa Mollisona a jeho žáka Geoffa Lawtona. V současné době je také ředitelkou Českého permakulturního institutu, který sdružuje lektory a designéry zabývající se permakulturou a kde Denisa Tomášková učí permakulturní design a různé techniky zahradničení a péče o pozemky. Ve své práci se soustředí na důslednou aplikaci permakulturních principů na pozemku, především hospodaření s vodou a navazující terénní úpravy, dále pak na péči o půdu, kompostování a intenzívní produkci potravin.

Matouš Lipus vystudoval pražskou UMPRUM v ateliéru sochy pod vedení Kurta Gebauera a poté Dominika Langa a Edith Jeřábkové. V tzv. Kafkárně (sto let starý sochařský atelier na pražské Ořechovce, který vznikl pro sochaře Bohumila Kafku a jeho monumentální realizace) pořádá spolu s ostatními program, ve kterém se prolíná ekologie a umění. Jeho osobní tvorba těží z aktualizace historických, často figurálních vzorů. Zajímá se o současné projevy sochařského umění ve vztahu k veřejnému prostoru, možnosti kontextuálního zapojení sochy do nově vznikající architektury a propojování sochařství a permakultury.

Zveřejníme nejpozději v červnu 2023.

Zveřejníme nejpozději v červnu 2023.