Jak spolu souvisí reklamy na zboží, autoportréty, performance, Instagram a Björk? Program k výstavě Měli nás za živé a prchali s křikem.

Představit Coca-Colu tak, aby to vypadalo, že když ji popíjíme, souzníme se zbytkem světa. To jsou už skoro historické praktiky reklamy. Ale kdoví, jestli na nás ještě stále nemají vliv. Protože cvaknout selfíčko tak, abychom „zaskórovali“ na Tinderu, sice nenabízí žádné zboží, ale princip reklamy tady stále je.

Proč si v dnešní době budujeme na sociálních sítích vlastní značku, self-image, jako bychom byli výrobky? Nakolik za to mohou digitální média, která nám tuto „hru“ velmi usnadňují, a nakolik je v nás samých zakódována touha se ukázat, stylizovat se, být trochu herec a performer?

Společně se zamyslíme nad tím, jak se tzv. sebe-scénování stalo nezbytnou podmínkou nebo všeobecnou tendencí současného života, ukážeme si, jak se v čase vyvíjela (re)prezentace, a zahrajeme si hru na lovce s foťákem.

Klíčová slova: selfstaging (sebe-scénování, sebe-stylizace), estetický kapitalismus, voyeurismus, performativní obrat, event managment, melancholie, fotografie, reprezentace