- City Gallery of Contemporary Art
PLATO
Vánoční dárky jsme vymysleli za vás
110←→
BESTSELLER:
Lucie Králíková, Michaela Karásek Čejková: Svátosti
(Wo-men, 2020)
Téměř vyprodaný oceněný jako Nejkrásnější česká kniha roku 2020 v kategorii Speciální výběr. Poslední 4 kusy už jen u nás na prodejně. Kniha Svátosti je autentickým poetickým deníkem, který spojuje literárně stylizované dokumentární zápisy s uměleckou a experimentální fotografií. Tematicky vychází z intenzivní lásky k přírodě, rostlinám a tradici, kterou jen nekřísí, ale přenáší do současného světa, krajiny a města. Kniha balená do plátna v barvě mariánské modři čeká, až si čtenář obuje pohorky a vyrazí s ní objevovat zemi. Jinak, než si kdy myslel. Kniha vychází česko-anglicky.
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
Lucie Králíková, Michaela Karásek Čejková: Svátosti
(Wo-men, 2020)
Téměř vyprodaný oceněný jako Nejkrásnější česká kniha roku 2020 v kategorii Speciální výběr. Poslední 4 kusy už jen u nás na prodejně. Kniha Svátosti je autentickým poetickým deníkem, který spojuje literárně stylizované dokumentární zápisy s uměleckou a experimentální fotografií. Tematicky vychází z intenzivní lásky k přírodě, rostlinám a tradici, kterou jen nekřísí, ale přenáší do současného světa, krajiny a města. Kniha balená do plátna v barvě mariánské modři čeká, až si čtenář obuje pohorky a vyrazí s ní objevovat zemi. Jinak, než si kdy myslel. Kniha vychází česko-anglicky.
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
BESTSELLER:
Armen Avanessian a Andreas Töpfer: Spekulativní kresba: 2011–2014
(NCSU, 2020)
Kniha, která podle našeho ředitele Marka Pokorného nesmí chybět v žádné knihovničce. Titul nabízí svérázný úvod do současné spekulativní filozofie, ptá se na mechaniku myšlení a na to, jak se myšlení projevuje v kresbách nebo ilustracích. Na jakých principech funguje poetické myšlení, když není o umění, ale když je jeho součástí? Kresby Andrease Töpfera totiž nejsou ilustracemi textů. Je to spíše naopak. Musíme je číst a text pak může začít odkazovat na ně. Spekulativní kresba tak neposkytuje k prezentovaným teoriím žádnou „zkratku“ a neusiluje ani o vybudování reprezentativního vztahu mezi správným porozuměním obrazu a korelativním konceptuálním myšlením. Naopak, prostřednictvím kreseb vytváří příležitost přemýšlet o samotném myšlení – o spekulativním myšlení a o psaní v konceptech a prostřednictvím obrazů.
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
Armen Avanessian a Andreas Töpfer: Spekulativní kresba: 2011–2014
(NCSU, 2020)
Kniha, která podle našeho ředitele Marka Pokorného nesmí chybět v žádné knihovničce. Titul nabízí svérázný úvod do současné spekulativní filozofie, ptá se na mechaniku myšlení a na to, jak se myšlení projevuje v kresbách nebo ilustracích. Na jakých principech funguje poetické myšlení, když není o umění, ale když je jeho součástí? Kresby Andrease Töpfera totiž nejsou ilustracemi textů. Je to spíše naopak. Musíme je číst a text pak může začít odkazovat na ně. Spekulativní kresba tak neposkytuje k prezentovaným teoriím žádnou „zkratku“ a neusiluje ani o vybudování reprezentativního vztahu mezi správným porozuměním obrazu a korelativním konceptuálním myšlením. Naopak, prostřednictvím kreseb vytváří příležitost přemýšlet o samotném myšlení – o spekulativním myšlení a o psaní v konceptech a prostřednictvím obrazů.
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
BESTSELLER:
Katrine Marcal: Kdo vaří ekonomům?
(IDEA, 2021)
Putování za člověkem ekonomickým, od jeho zrodu až po poslední globální finanční krizi, odhaluje jeho četné vady a ukazuje, že zdaleka nejsme nezávislými a racionálními aktéry a aktérkami, kteří se zajímají pouze o sebe. Více o knize: Katrine Marçal nespílá pouze ekonomice, která ženy znevýhodňuje a ignoruje, ale zároveň brojí proti pojetí ekonomie, jež nám tento model představuje jako jediný možný a přirozený. Marçal operuje s jednoduchým předpokladem, že péče je práce. Často však práce neohodnocená, která se podle ekonomie nepodílí na tvorbě bohatství, přestože její hodnota tvoří podle kanadského statistického úřadu asi třetinu HDP země. Jak výkonná by ale byla ekonomika, kdyby její pracovní sílu nikdo nenaučil chodit na toaletu?
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
Katrine Marcal: Kdo vaří ekonomům?
(IDEA, 2021)
Putování za člověkem ekonomickým, od jeho zrodu až po poslední globální finanční krizi, odhaluje jeho četné vady a ukazuje, že zdaleka nejsme nezávislými a racionálními aktéry a aktérkami, kteří se zajímají pouze o sebe. Více o knize: Katrine Marçal nespílá pouze ekonomice, která ženy znevýhodňuje a ignoruje, ale zároveň brojí proti pojetí ekonomie, jež nám tento model představuje jako jediný možný a přirozený. Marçal operuje s jednoduchým předpokladem, že péče je práce. Často však práce neohodnocená, která se podle ekonomie nepodílí na tvorbě bohatství, přestože její hodnota tvoří podle kanadského statistického úřadu asi třetinu HDP země. Jak výkonná by ale byla ekonomika, kdyby její pracovní sílu nikdo nenaučil chodit na toaletu?
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
BESTSELLER:
Marta Martinová, Matěj Metelec, Lukáš Rychetský, eds.: POST…
(A2, 2020)
Soubor esejů Post… reflektuje kulturní a společenské dění patnácti let, během nichž se A2 kulturní čtrnáctideník stal respektovaným aktérem na české mediální scéně. Předpona „post-“ za tu dobu úspěšně kolonizovala veškeré aspekty našich životů. Mluví se o úsvitu POSTdemokracie, v níž se média nedokážou vyrovnat s nástupem POSTpravdy, výtvarné umění se potýká s POSThumanismem a planeta akutně potřebuje POSTekologii – ekologii skutečnější, než kdy byla. Je současný „postismus“ zdravou snahou pochopit vlastní minulost, nebo se naše potřeba vymezit se vůči historii stala definitivně patologickou?
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
Marta Martinová, Matěj Metelec, Lukáš Rychetský, eds.: POST…
(A2, 2020)
Soubor esejů Post… reflektuje kulturní a společenské dění patnácti let, během nichž se A2 kulturní čtrnáctideník stal respektovaným aktérem na české mediální scéně. Předpona „post-“ za tu dobu úspěšně kolonizovala veškeré aspekty našich životů. Mluví se o úsvitu POSTdemokracie, v níž se média nedokážou vyrovnat s nástupem POSTpravdy, výtvarné umění se potýká s POSThumanismem a planeta akutně potřebuje POSTekologii – ekologii skutečnější, než kdy byla. Je současný „postismus“ zdravou snahou pochopit vlastní minulost, nebo se naše potřeba vymezit se vůči historii stala definitivně patologickou?
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
NOVINKA:
Juan Filloy: Op Oloop
(RUBATO, 2020)
Titul, za jehož český překlad ze španělštiny obdržel Vít Kazmar cenu Josefa Jungmanna za rok 2020. Román Op Oloop (1934) je tragédií rozumu. Hlavní hrdina, původem Fin, je statistik žijící v Buenos Aires, pro kterého se věda stala způsobem života: metodicky rozplánoval svůj čas a přisoudil v něm pevné místo práci, hygieně i sexuálním potřebám. Román zachycuje poslední den a noc tohoto muže, jehož přísná matematická rovnováha se začne rozpadat působením až mladicky výbušného citu.
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
Juan Filloy: Op Oloop
(RUBATO, 2020)
Titul, za jehož český překlad ze španělštiny obdržel Vít Kazmar cenu Josefa Jungmanna za rok 2020. Román Op Oloop (1934) je tragédií rozumu. Hlavní hrdina, původem Fin, je statistik žijící v Buenos Aires, pro kterého se věda stala způsobem života: metodicky rozplánoval svůj čas a přisoudil v něm pevné místo práci, hygieně i sexuálním potřebám. Román zachycuje poslední den a noc tohoto muže, jehož přísná matematická rovnováha se začne rozpadat působením až mladicky výbušného citu.
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
NOVINKA:
Pavlína Morganová, Terezie Nekvindová, Dagmar Svatošová: Výstava jako médium. České umění 1957-1999
(AVU, 2020)
Titul oceněný jako Nejkrásnější kniha roku 2020 v kategorii Odborná literatura i Unií grafických designerů. Jak se výstavy výtvarného umění promítají do jeho psaných dějin? A jak by vypadaly dějiny českého umění druhé poloviny 20. století, pokud bychom se na ně dívali právě z tohoto pohledu? Zatímco tradičně bývají dějiny umění koncipovány jako dějiny stylů a zaměřují se na jednotlivé osobnosti a díla, v publikaci Výstava jako médium jsou pojímány z pohledu tzv. exhibition histories, které se na Západě na přelomu milénia staly novou uměnovědnou disciplínou. České umění druhé poloviny 20. století je tak představováno na pozadí přelomových výstav, které v letech 1957–1999 spoluformovaly jeho vývoj. Publikace na více než 1000 stranách rekonstruuje 60 pečlivě vybraných výstav, a to jak skrze texty, tak obrazovou dokumentaci.
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
Pavlína Morganová, Terezie Nekvindová, Dagmar Svatošová: Výstava jako médium. České umění 1957-1999
(AVU, 2020)
Titul oceněný jako Nejkrásnější kniha roku 2020 v kategorii Odborná literatura i Unií grafických designerů. Jak se výstavy výtvarného umění promítají do jeho psaných dějin? A jak by vypadaly dějiny českého umění druhé poloviny 20. století, pokud bychom se na ně dívali právě z tohoto pohledu? Zatímco tradičně bývají dějiny umění koncipovány jako dějiny stylů a zaměřují se na jednotlivé osobnosti a díla, v publikaci Výstava jako médium jsou pojímány z pohledu tzv. exhibition histories, které se na Západě na přelomu milénia staly novou uměnovědnou disciplínou. České umění druhé poloviny 20. století je tak představováno na pozadí přelomových výstav, které v letech 1957–1999 spoluformovaly jeho vývoj. Publikace na více než 1000 stranách rekonstruuje 60 pečlivě vybraných výstav, a to jak skrze texty, tak obrazovou dokumentaci.
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
NOVINKA:
Jan Bernard, ed.: 5 a 1/2 scénaře Ester Krumbachové
(NAMU, 2021)
Ester Krumbachová proslula především jako scénografka a kostýmní výtvarnice, v mnoha případech se však zásadně podílela i na tvorbě scénářů a celkové koncepci filmů jak československé nové vlny, tak i filmů starší generace tvůrců (Vávra, Kachyňa, Jasný atp.). Publikace přináší výběr z jejích scénářů a její tvorbu pro film a televizi komplexně přibližují studie editora Jana Bernarda a další doprovodné materiály. Jako celek publikace představuje zatím nejúplnější pohled na scenáristickou tvorbu této výjimečné umělkyně.
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
Jan Bernard, ed.: 5 a 1/2 scénaře Ester Krumbachové
(NAMU, 2021)
Ester Krumbachová proslula především jako scénografka a kostýmní výtvarnice, v mnoha případech se však zásadně podílela i na tvorbě scénářů a celkové koncepci filmů jak československé nové vlny, tak i filmů starší generace tvůrců (Vávra, Kachyňa, Jasný atp.). Publikace přináší výběr z jejích scénářů a její tvorbu pro film a televizi komplexně přibližují studie editora Jana Bernarda a další doprovodné materiály. Jako celek publikace představuje zatím nejúplnější pohled na scenáristickou tvorbu této výjimečné umělkyně.
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
NOVINKA:
Audre Lorde: Sister Outsider
(Tranzit, 2021)
Listopadová novinka sotva přivezená z tiskárny představuje zásadní dílo Audre Lorde, jedné z nejvlivnějších feministických autorek a myslitelek 20. století, která samu sebe označovala za černošskou lesbičku, matku, bojovnici a básnířku. V této nabité sbírce patnácti esejů a projevů se Lorde zabývá různými typy vzájemně se prolínajících útlaků na základě pohlaví, rasy, věku, sexuality či třídy a prosazuje sociální odlišnost jako prostředek k akci a změně. Její pronikavá, neúprosná a lyrická próza rezonuje i po více než třiceti letech po jejím prvním vydání. Odráží boj, ale nakonec nabízí poselství naděje.
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
Audre Lorde: Sister Outsider
(Tranzit, 2021)
Listopadová novinka sotva přivezená z tiskárny představuje zásadní dílo Audre Lorde, jedné z nejvlivnějších feministických autorek a myslitelek 20. století, která samu sebe označovala za černošskou lesbičku, matku, bojovnici a básnířku. V této nabité sbírce patnácti esejů a projevů se Lorde zabývá různými typy vzájemně se prolínajících útlaků na základě pohlaví, rasy, věku, sexuality či třídy a prosazuje sociální odlišnost jako prostředek k akci a změně. Její pronikavá, neúprosná a lyrická próza rezonuje i po více než třiceti letech po jejím prvním vydání. Odráží boj, ale nakonec nabízí poselství naděje.
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
PRO DĚTI:
Jana Jašová: Psí dny
(Meander, 2020)
Knižní držitelka ceny Nejlepší knihy dětem 2020/2021. Prázdninové dobrodružství šesťačky Rebeky Voříškové plné legračních kliček, honiček a stříleček, kočkování i peskování pro čtenářky a čtenáře 12–16+ let.
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
Jana Jašová: Psí dny
(Meander, 2020)
Knižní držitelka ceny Nejlepší knihy dětem 2020/2021. Prázdninové dobrodružství šesťačky Rebeky Voříškové plné legračních kliček, honiček a stříleček, kočkování i peskování pro čtenářky a čtenáře 12–16+ let.
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
PRO DĚTI:
Petr Koťátko, Eva Koťátková: Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové
(Meander, 2019)
Hororový příběh významného českého spisovatele a filozofa Petra Koťátka doplňují veršované pasáže, nechybí ani základní reálie týkající se dějiště příběhu doprovázené fotografiemi, to vše prostoupeno křehkými ilustracemi autorovy dcery, oceňované výtvarnice Evy Koťátkové.
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
Petr Koťátko, Eva Koťátková: Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové
(Meander, 2019)
Hororový příběh významného českého spisovatele a filozofa Petra Koťátka doplňují veršované pasáže, nechybí ani základní reálie týkající se dějiště příběhu doprovázené fotografiemi, to vše prostoupeno křehkými ilustracemi autorovy dcery, oceňované výtvarnice Evy Koťátkové.
Foto: Magdaléna Michlová, PLATO
This page was last updated on