Projekce dvou 16mm experimentálních filmů výrazných představitelů českého strukturálního dokumentu za účasti jednoho z autorů snímků, filmaře Martina Ježka.

Heidegger in Auschwitz (ČR, 2016)

Jeden z nejdůležitějších myslitelů 20. století, německý filozof Martin Heidegger jede 40 let po své smrti na exkurzi do Osvětimi. Během své návštěvy pořídí na 2500 snímků. Na zpáteční cestě navštíví Prahu a jeho pozornost upoutá chvost právě probíhajícího maratonu, který mu nápadně připomíná pochod smrti. Následující zimu vystoupí z hrobu též jeho židovská milenka, jedna z nejdůležitějších myslitelek 20. století, Hannah Arendt. Bezcílně se potuluje se svojí 16mm kamerou v okolí Heideggerovi chaty v Todtnaumbergu. Také se jí zjevují některé motivy ze stěžejního díla velkého filozofa, spisu Bytí a čas. Vše uspořádáno v přísně strukturálním tvaru. Statické v pohybu, kinetické v klidu.

Obraz: Martin Ježek, Jan Daňhel, Jakub Halousek, Evženie Brabcová
Zvuk, střih: Martin Ježek

Mokrá svatba (ČR, 2017)

„Nelze dvakrát vstoupit do téže řeky, ani se nelze dvakrát dotknout smrtelné bytosti v témže stavu, neboť ta se hbitou a rychlou proměnou rozptyluje a znovu shromažďuje. A vlastně se ani nespojuje znovu a někdy později, ale spíše se zároveň spojuje i opouští, přichází i odchází” – Hérakleitos z Efesu. Film je mrtev! Nezbývá než se potopit o 2.500 let zpět, kdy kvasilo Hérakleitovo temné, zlomkovitě dochované analogické myšlení. Postupujeme od samého počátku a tím je výroba vlastní filmové emulze. Příběh emulze je i příběhem tohoto filmu. Emulze je tak partiturou, režisérem, zvukařem, protagonistou i antagonistou.

Autoři: Jakub Halousek, Jan Daňhel

Martin Ježek je jedním z nejradikálnějších představitelů strukturálního dokumentu. Jeho tvorba téměř bez výjimky vychází z extrémně formálních pozic: partitur a konceptů, které vymezují podobu filmového díla před jeho realizací. Ta se v ostře vytyčených mantinelech odehrává zcela nekontrolovaně, bez ohledu na aktuální podobu vznikajícího materiálu.