Zahrada v procesu.

Pod pracovním plánkem najdete popis jednotlivých částí záhrady.

A) louka

Divoké luční trvalky: kopretiny, kohoutek, kakost, štírovník, vikev, léčivé byliny

Na obou loukách jsou vysazeny divoké luční trvalky vhodné pro sušší prostředí (biotopy). Louky jsou rekultivační, což znamená, že mají pomoci narušené půdě. Představují zdroj nektaru a pylu pro hmyz.

Půda v okolí bývalých jatek byla silně kontaminovaná. Nepomohla by ani přírodní fyto a mykoremediace (metody využívající rostliny a houby k odstranění znečišťujících látek z prostředí). Při založení zahrady na podzim 2022 jsme proto nahradili 73 tun zeminy. Půda není přesto stále bez významnějších stop chemických látek. Louky byly proto založeny ze semen, nikoli ze sazenic. Potrvá tedy několik let, než všechna vzejdou, a to podle toho, jak se budou postupně měnit podmínky v půdě, její mikrobiom, a zároveň, jak se tzv. zapojí luční porost. Znamená to, že každý rok zde může růst a kvést něco jiného.

Naším cílem není vytvořit okrasnou louku, ale prostřednictvím domácích rostlin vytvořit prostředí, které podporuje biodiverzitu.

B) pásy s hustým výsevem divokých trvalek

Divoké trvalky: česnek vonný, čičorka pestrá, čistec německý, dobromysl obecná, hadinec obecný, hulevník nejtužší, chrastavec rolní, jablečník cizí, jablečník obecný, jetel luční, komonice lékařská, lžičník lékařský, mydlice lékařská, pilát lékařský, prvosenka jarní, sadec konopáč, srdečník obecný, svízel syřišťový, šalvěj muškátová, topolovka růžová, třapatka nachová, vičenec ligrus, yzop lékařský

Ve zvýrazněných pásech je vyseto mnohem více semen divokých lučních trvalek. Pásy v průběhu let prorostou a vytvoří kompaktní „koberec“. Stejně jako u luk rostliny vyrostou a vykvetou až v průběhu let podle postupně měnících se podmínek v půdě.

V následujících letech uvidíme na loukách a pásech růst i letničky jako třeba hořčici nebo vlčí mák, které jsme zde nezaseli. Tyto rostliny se přirozeně vyskytovaly v navezené zemině a vykvetly díky vhodným podmínkám. Jedná se totiž o druhy, které ke svému růstu potřebují narušenou půdu. Protože se budou měnit půdní podmínky, tyto letničky postupem času ustoupí ve prospěch trvalek. Navíc představují přirozené „zelené“ hnojení, proto je neplejeme.

C) jabloně

Osm starých krajových odrůd jabloní: Hájkova muškátová reneta, Matčino, Jadernička moravská, Strýmka, Řehtáč soudkový, Smiřické vzácné, Panenské české.

Záměrně jsme vysadili mladé stromky. Lépe se totiž zakořeňují, což je v městských podmínkách, kde bývají zejména v létě extrémní podmínky, velmi důležité. Během několika málo let doženou ty větší, které přijdou po odebrání ze školky o velkou část kořenového systému a déle jim trvá, než se po přesazení stabilizují.

Proč sázet ovocné stromy ve městě? Důvodů je hned několik.

1. Ovocný strom funguje jako každý jiný strom ve městě, tedy jako továrna na kyslík, výkonná klimatizační jednotka, částečná protihluková bariéra; na strom je vázáno velké množství živočichů, rostlin a hub.
   
2. Ovocný strom je krásný a představuje cenný zdroj potravy pro městské ptactvo a útočiště pro hmyz.
   
3. Pokud ovocný strom roste na vhodném místě, může dávat plnohodnotné plody. Dřeviny kontaminovanou půdu filtrují mnohem lépe než byliny. (Součástí naší péče o okolí historických jatek je i monitorování míry kontaminace.)
   
4. Výchovný důvod. Je důležité ukazovat, že nejlepší je pěstovat ovoce v místě, kde je konzumujeme, a nevozit je z daleka.
   

Negativa: ano, ovoce, pokud se vůbec v centru Ostravy urodí, může padat na chodník. O strom se však můžeme (a budeme) společně starat a ovoce před opadáním sklidíme. Kromě týmu PLATO se mohou zapojit školy, se kterými spolupracujeme, lidé, kteří v okolí bydlí (moc jich není, ale budou přibývat), i firmy. Praxe ze zahraničí ukazuje, že se tak přirozeně buduje komunita.

D) vodní biotop

Vysadili jsme kosatce, orobince, blatouchy, pomněnky, puškvorce a mátu vodní; z keřů pak 2 vrby jívy („kočičky“) a bez černý.

Díky vodnímu prvku o šířce cca 4 m a hloubce cca 1,5 m vytváříme na zahradě podmínky pro drobný hmyz (vážky, šídla atp.) a zdroj vody pro drobné živočichy (ptáci, ježci atp.). Je to důležitá služba celému ekosystému zahrady. Cílem nebylo vybudovat okrasné jezírko s filtrovanou vodou. Biotop naopak postupně divoce zaroste a promění se ve vodní prvek podobný přirozené tůni.

Břehy vodního biotopu zpevnil stavební recyklát (upcyklace), který má porézní strukturu a vytváří tak dobré podmínky pro vodní rostliny a živočichy.

Biotop potřebuje údržbu 1x ročně, kdy jej budeme čistit bez použití chemie. Rostliny, které při údržbě „vytěžíme“, pak použijeme na kompostování (kompost v zahradě teprve vznikne). Díky vodě budou rostliny „čisté“ a nekontaminované, takže zemina, která z kompostu vznikne a kterou použijeme například do záhonů, opět pomůže celkové dekontaminaci zahrady.

E) trvalkový záhon

Léčivé byliny: kozlík, řepík, oman, lopuch, řebříček, pelyněk, yzop, kostival, plicník, andělika, routa, šalvěj, máta, levandule, třapatovka (echinacea).

Jedlé rostliny: křen, denivka, svatolína, estragon, dobromysl, fenykl, artyčok.

Keře: hlohy jednosemenné a růže dužnoplodá.

Trvalkové záhony jsme vytvořili po vzoru bylinných zahrádek našich babiček. Jedná se o dlouhokvetoucí rostliny s plody, které přetrvají do zimy. Zvyšují tak biodiverzitu, která je ve městech potřebná. Záhony zároveň poskytují výživu pro bezobratlé živočichy.

Rostliny jsou vysazeny ze sazenic. A plevel v určité míře vítáme. Proto zásadně nepoužíváme plastové textilie, které mají jeho růstu bránit. Záhony jsou založeny na narušené a kontaminované půdě a plevel představuje důležitý stupeň ve vývoji celého ekosystému. Jedná se samozřejmě o přechodné stádium, sazenice se časem rozrostou a plevel „odstraní“. Průběžně budeme testovat, zda jsou rostliny kvůli kontaminaci půdy pro lidi bezpečné, nebo je necháme jen hmyzu.

Trvalkové záhony nebudeme zazimovávat tak, jak je u nás obvyklé. „Nevzhledné“ uschlé rostliny ponecháme na záhonech až do jara, poskytují totiž ochranu před mrazem, v dutých stoncích přezimují drobní živočichové a semena rostlin slouží jako potrava pro ptáky. Uklízet budeme až v předjaří.

F) stromy a keře 1

Stromy: velkoplodé hlohy.

Keře (naše domácí keře, které se tradičně pěstovaly na zahradách): hlošina okoličnatá, klokoč zpeřený, temnoplodec černoplodý, muchovník olšolistý, dřín velkoplodý.

G) stromy a keře 2

Stromy: velkoplodé hlohy, třešně.

Keře (naše domácí keře, které se tradičně pěstovaly na zahradách): zimolez obecný, kalina obecná, kalina tušalaj, zlatice prostřední, šeřík malolistý, bez černý, pustoryl panenský, zimolez obecný, brslen evropský.

H) pobytový trávník

Parkový, krátce střižený trávník určený pro aktivity PLATO, návštěvníky kavárny a galerie.

I) zeleň souseda

Prostor navržený a spravovaný budoucím sousedem PLATO, který zde vysadí zeleň obklopující plánovaný komplex Rezidence Stodolní.

J) keře

Na zahradě jsou vysazeny převážně jedlé, kvetoucí (vhodné pro motýly a opylovače) anebo léčivé.

21 Hloh jednosemenný
22 Hloh jednosemenný
23 Růže dužnoplodá
24 Komule Davidova (lidově motýlí keř, letní šeřík)
25 Růže sivá
26 Zimolez obecný
27 Kalina obecná
28 Kalina tušalaj
29 Zlatice prostřední (lidově zlatý déšť)
30 Šeřík malolistý ‚Superba‘
31 Šeřík malolistý ‚Superba‘
32 Zlatice prostřední (lidově zlatý déšť)
33 Zlatice prostřední
34 Zlatice prostřední
35 Zlatice prostřední
36 Bez černý
37 Pustoryl panenský ‚Virginal‘
38 Zimolez obecný
39 Zimolez obecný
40 Kalina obecná
41 Brslen evropský
42 Brslen evropský
43 Hlošina okoličnatá
44 Klokoč zpeřený (lidově klokočí, z plodů, „oříšků“, se dělaly růžence)
45 Temnoplodec černoplodý (lidově černá jeřabina)
46 Temnoplodec černoplodý
47 Muchovník olšolistý
48 Muchovník olšolistý
49 Dřín velkoplodý ‚Jolico‘
50 Dřín velkoplodý ‚Jolico‘
51 Bez černý ‚Black beauty‘
52 Vrba jíva
53 Vrba jíva
54 Muchovník Lamarkův (lidově indiánská borůvka)
55 Muchovník Lamarkův (lidově indiánská borůvka)
56 Temnoplodec černoplodý (lidově černá jeřabina)
57 Klokoč zpeřený (lidově klokočí)
58 Komule střídavolistá

K) mlatová cesta

Mlatové cesty v zahradě tvoří obvykle dvě nebo tři vrstvy z kameniva a hlinitopísčité půdy. K jejich přednostem patří dobrá propustnost vody.

04/2023: založení týmu pro rozvoj zahrady, který tvoří lidi z PLATO a permakulturní designérka Denisa Tomášková, a vznik základního konceptu rozvoje.

06/2023: převedení zahrady majitelem pozemku, kterým je statutární město Ostrava, do správy PLATO

2024–2025: vznik základních exteriérových prvků a struktur, zajišťování finančních prostředků

2024–2029: zahrada jako dlouhodobé téma instituce (péče, výstavy, program, vzdělávání)