Tato louka, stejně jako ty tradiční, se seče dvakrát do roka. Rostlinám to umožní, aby se vysemenily, a bujné traviny nestihnou přebít ostatní, méně udatné byliny, jako je mateřídouška, sedmikráska, třezalka, řebříček, krvavec, čekanka nebo jitrocel, jež lze využít v lidovém léčitelství nebo v kuchyni. Posečené traviny a byliny z louky necháváme vyschnout a přidáváme je do kompostu; všechny živiny tak vrátíme zpátky do půdy.

Představte si, že jste čmelák a máte sosák. Jakou chuť asi mají jednotlivé květy na louce? Kam byste se rozletěli ze všeho nejdříve – a pak, a pak, a pak…?

U dvou konstrukcí, které nesou nápis PLATO, jsme vysadili jedlé pnoucí liány jako aktinidie (minikiwi) či akébie a popínavé růže. Takovým konstrukcím pro popínavé rostliny se říká treláž. Zastíněné posezení nazvané Stín Bauhausu vytvořili v roce 2024 Kateřina Vídenová a Adam Wlazel z mobilní architektonické kanceláře MAK! Recyklovali venkovní konstrukci z předchozího sídla PLATO. I tato konstrukce jednou obroste popínavými rostlinami, které posezení ještě více zastíní.

Pozorujte svět vleže. Jak vypadá louka, když se na ni nedíváte jen shora?

Můžete tady najít spoustu léčivek, například pelyněk pravý, šalvěj, třapatku nachovou a sléz maurský. Záhon každou sezonu zazáří celým spektrem barev, a kromě toho, že krásně vypadá, poskytne spoustu pylu opylovačům – těmi nejsou jen včely, ale také různé druhy čmeláků, motýlů a můr; mravenci a vosy navíc požírají larvy hmyzu, který my lidé považujeme za škodlivý, jako jsou třeba mouchy a vši.

Zadívejte se zblízka do květů a listů rostlin. Vidíte nějaké opakující se vzorce, jako je spirála, větvení, řetězení nebo šestiúhelníková mřížka?

I tato louka slouží hmyzu a ve vysokém porostu nacházejí úkryt zajíci či další malí savci, jejichž trus půdu hnojí. Na rumištní louce můžeme pozorovat, jak se půda mění, kořeny bylin jí prorůstají a zpevňují ji, kompost z našeho kompostéru jí dodává živiny a roste i její druhová bohatost. Na tomto procesu si připomínáme, že při přeměně městských a znečištěných ploch nám nesmí chybět trpělivost. Po nějakém čase se dočkáme velkých změn i při minimálních zásazích.

Koho jste na louce potkali? Co tam dělal?

A co je biotop? Je to životní prostředí všech organismů žijících v daném místě. Vodní biotop je jedním z míst v zahradě, která reagují na sucho městské krajiny. Nejenže ochlazuje vzduch v okolí a zadržuje dešťovou vodu, je také domovem různých druhů hmyzu, jako jsou potápníci, vodoměrky a vážky. Opylovači a savci k němu chodí pít a hadi se svlékat z kůže. Od jara do podzimu hraje výraznými barvami – od žluté kosatců bahenních přes zelenou orobince širokolistého až k růžové vrbovky úzkolisté.

Nadechněte se. Jak se tu cítíte? Jaký je u vody vzduch?

Divočina je plná života. Bude vypadat pokaždé jinak, možná zaroste křídlatkou nebo kopřivami, které budou opylovat motýli a jejich housenky se jimi budou živit. Nebo se tu objeví vzácné druhy rostlin a živočichů a vytvoří zcela jedinečné společenství. Pokud divočině dáme prostor a pozornost, ukáže nám vzorce a vztahy, které bychom sami nevymysleli.

Posaďte se na pár minut a zahleďte se do krajiny kolem sebe. Co vidíte a slyšíte?

Mokřad byl založen na místě, kde se přirozeně kvůli podloží držela voda. Stejně jako na vedlejším ještěrkovišti, i tady můžeme na jaře a v létě obdivovat barvy kosatců. Od založení vyhledávají mokřad hlavně ptáci a hmyz. Pro holuby hřivnáče je vodní plocha bazének na hraní, v němž si čistí peří, ale také jim slouží jako napajedlo. Od silnice ho odděluje malý svejl, uměle vytvořený kopec z rostlinné štěpky, větví a zeminy, který nasaje dešťovou vodu jako houba a pak ji postupně uvolňuje. S postupem času můžeme sledovat, jak mokřad i jeho okolí zarůstá vlhkomilnými rostlinami, takže poskytne úkryt většímu počtu živočichů.

Zavřete oči a zkuste si vybavit, jak voní krajina po dešti. Jak byste to popsali? Ta vůně má i svůj název, říkáme jí „petrichor“.

Naším ještěrkovištěm je zároveň vysoký záhon pro odrůdy kosatců z Ostravska od hlučínského šlechtitele Zdeňka Seidla. Jsou zde vysazené odrůdy Landek, Bazaly, Ostravak, Chachar nebo Heliodor Píka, ale i nová odrůda Galerie Plato, zanesená do mezinárodního registru kosatců.

Zavřete oči a dlouze se dotkněte kamene. Vydává teplo, nebo chladí?

Pro výsadbu jsme zvolili místní odrůdy stromů a keřů, jako jsou velkoplodý hloh, dřín, hlošina, klokoč, muchovník, temnoplodec, komule, meruzalka, kalina, krušina, řešetlák, zlatice, šeřík, bez, pustoryl, zimolez nebo ptačí zob. Stromy sázíme záměrně malé, aby si vytvořily mohutný kořenový systém, který jim pomůže přežít období sucha a podmínky přehřátého města. První roky musíme být trpěliví, než se stromy uchytí a rozrostou.

Přesuňte svou pozornost na náš lidský okraj, naši kůži, která odděluje tělo od jeho okolí. Co cítíte na různých částech svého těla? Na obličeji, na rukou nebo nohou…

Zeleninové záhony potřebují v zahradě největší péči. Používáme takzvané vysoké záhony: v dřevěné ohrádce je navrstvený karton, mulč, zemina a kompost, aby rostliny měly co nejvíce živin i bez umělých hnojiv. S ochranou před slimáky a hmyzem, kteří by chtěli na rostlinách hodovat, pomáhají místo chemických postřiků aromatické bylinky jako afrikán, měsíček nebo bazalka. A protože jedním z permakulturních principů, podle nichž o zahradu pečujeme, je i potravinová soběstačnost a sdílení znalostí, jak pěstovat jídlo, pořádáme v PLATO řadu programů pro děti i dospělé.

Ochutnejte, co na záhonech roste. Chutná zelenina jinak, když zavřete oči?

Správný kompost ovšem není jen kupa zbytků: má svoji kompozici, která pak ovlivňuje jeho sílu. Ideální je střídat vrstvy čerstvých zelených částí rostlin, které jsou bohaté na dusík, a suchých hnědých materiálů bohatých na uhlík, například uschlého listí. Kompost má být vlhký, aby v něm bylo živo, a musí se přehazovat, aby se prokysličil. Proto máme kompostér tříkomorový: kompost přehazujeme z jedné komory do další a na konci procesu je cenný poklad připravený k použití v zahradě. Takový kompost nepáchne, jak se mnozí lidé mylně domnívají, a zahradníci a zahradnice jsou na něj po právu hrdí.

Opřete se zády o kompostér. Cítíte to teplo? Miliony mikroorganismů rozkládají organickou hmotu na jednodušší látky, a tím se uvolňuje teplo, jímž je možné vytápět i dům.

Trávník ovšem potřebuje intenzivní péči. Na rozdíl od louky je v horkých letních dnech náchylný k vysychání a musí se někdy zalévat – i v případě, když zvolíme osivo určené pro plochy s přímým slunečním svitem. Pobytový trávník tedy v konceptu permakulturní zahrady představuje kompromis, který jsme udělali kvůli vám, návštěvníkům. V galerii si můžete půjčit deku a na trávníku si udělat piknik, přečíst si knihu, třeba z naší knihovny, nebo si na něm jen tak odpočinout.