Výstavy

Autorský vánoční les: Potřeba

Autorky a autoři: Kolektiv Spodní 27

Kurátorka a kurátor: Zuzana Šrámková a Jakub Adamec

Zahájení 8/12/2021 v 16–20 h

Doporučené vstupné 30 Kč.

 

Tradiční umělecká intervence na téma vánočního stromu se po loňské pandemické pauze už posedmé vrací do PLATO. Tentokrát se však poprvé z vánočního stromu stává vánoční les.

Vánoční les vyrůstá z kolektivních aktivit, participace, spolupráce, solidarity, empatie, z potřeby služby a péče, ale také z fantazie, vzájemného pronikání umění a života, z úvah o užitečnosti umění a jeho propojení se sociálním aktivismem. Ostravský kolektiv Spodní 27 žije v komunitě ve vyloučené lokalitě přívozské Jirské osady, konkrétně v ulici Spodní v domě č. 27. V srpnu letošního roku na této adrese kolektiv zorganizoval několikadenní akci nazvanou Kolektivní hrad, jejíž součástí bylo vybudování hradu z dřevěných palet. Tento objekt se stal dočasným veřejným prostorem, místem setkávání a konání kulturních akcí. Vytvoření hradu mělo několik cílů: stmelení komunity, posílení vědomí vlastní hodnoty a síly spolupráce, diskuze s komunitou o možnostech společného zkvalitňování lokality a života/ů, boj proti rasovým předsudkům, propojování institucionálně-uměleckého světa s veřejností a nacházení společného jazyka. Na tyto cíle se kolektiv nezaměřil jen v průběhu uvedené akce, ale krok po kroku k nim směřuje stále.

Dokážeme definovat nespočet potřeb dětí z vyloučených lokalit v současné české společnosti. Co ale potřebují konkrétně děti z Jirské osady? Kolektiv Spodní 27 ve spolupráci s dětmi samotnými jako jednu z takových potřeb definoval dětské hřiště, které v oblasti Jirské osady chybí. A Vánoce jsou časem splněných přání a potřeb!

Kolektiv se s dětmi dlouhodobě potkává na sousedské bázi. Tato potkávání/setkání často přechází v zábavné hry. Na jednom z nich kolektiv položil otázku, jak by takové ideální hřiště podle jirských dětí mělo vypadat. Děti pak během října vytvořily mnoho kreseb, přičemž jedním z nejčastěji kreslených motivů byla koruna. S tímto symbolem se setkávají (nejen) v Jirské osadě každodenně – na zdech, v motivech tetování nebo právě v kresbách dětí. A koruna se stane i dominantním prvkem finální intervence v PLATO. Podle kreseb dětí tedy kolektiv začal zpracovávat skici a prostorové modely. Z modelů nakonec vznikne i samotné umělecké dílo—objekt, který bude zároveň hracím prvkem. Vánoční les se následně zrodí převezením a umístěním díla přímo do lesíka v Jirské osadě poté, co skončí výstava v PLATO.

Letošní vánoční výstava v PLATO je tedy součástí dlouhodobějšího procesu. Kromě prezentace zmíněných kreseb, skic, modelů a fotografií bude v průběhu jejího měsíčního trvání navíc přímo ve výstavě postupně vytvářen objekt/hrací prvek. Všechny fáze projektu zaznamená TV Páteř a vznikající reportáž bude postupně zveřejňovat.

Důležitými prvky autorského vánočního lesa tak nejsou jen kolektivní a komunitní aktivity, spolupráce a vytvoření skutečné situace v měřítku 1:1, ale i vystoupení z galerijního prostoru do prostoru veřejného či přístup k autorství. Umělkyně a umělci tvořící kolektiv přicházejí s koncepcí, jejich autorství se však stává irelevantním; zhmotnění koncepce konceptu je vytvářeno společně. Rasheed Araeen, britský umělec, teoretik a kurátor narozený v Pakistánu, věří, že „umělci jsou obdařeni specifickou představivostí a mají moc zahájit procesy užitečné pro různé komunity.“ Podle Tanii Bruguery, kubánské umělkyně, aktivistky a iniciátorky Arte Útil, lze „užitečné“ umění charakterizovat několika kritérii: „přináší nové sociální ‚využití‘ / je výzvou pro systém, v němž funguje (na různých úrovních) / je „time-specific“ / nahrazuje autorky a autory iniciátorkami a iniciátory, diváky zase uživatelkami a uživateli / má praktické a příznivé účinky pro užívající osoby / usiluje o rovnováhu a zároveň se přizpůsobuje měnícím se podmínkám / znovuobjevuje v estetice systém změny“.

Spolupracujme.

Kolektiv Spodní 27 je tvořen umělkyněmi a umělci, kteří a které působí v ostravské Jirské osadě na ulici Spodní okolo domu č. 27. Kolektiv je otevřený vůči svému okolí. Chce bořit bariéry mezi uměleckou produkcí a diváky. Mezi sociálně vyloučenými lokalitami a privilegovanějším zbytkem Ostravy. Chce vytvářet pochopitelné a užitečné umění a současně neprodukovat masové umění. Nevytvářet konzumní, ale participativní umění. Nevyprávět, ale komunikovat. Bez lidí, kteří jsou neoddiskutovatelnou součástí prostředí, nelze vytvořit site – specific. Bez toho pro ně není možné ztotožnit se s uměleckou scénou.