Na platformě Octopus Press jsme publikovali vůbec první rozsáhlý výzkum zaměřený na třinecké kino Kosmos. Jeho autorka, kurátorka a kritička umění Markéta Žáčková, se v něm zaměřila na stavební dějiny kina, jeho urbanistický kontext, provoz i roli, kterou sehrálo ve společenském životě místních obyvatel.

Třinecké kino Kosmos z konce šedesátých let je mimořádné hned v několika ohledech. Mělo být experimentálním prototypem, podle kterého se budou stavět kina i v dalších průmyslových centrech Československa. Mělo být nástrojem státní propagandy, ale stalo se útočištěm milovníků světové kinematografie. A v současném diskurzu je popisováno jako „klenot modernistické architektury“ – hlavně díky jedinečnému konstrukčnímu řešení střechy zavěšené pomocí 78 ocelových lan.

Po jeho historii pátrala Markéta Žáčková v samotném archivu kina a také v archivu Odboru stavebního řádu a územního plánování Magistrátu města Třince, ve Státním okresním archivu Frýdek-Místek a v Zemském archivu v Opavě. Kromě architektury a urbanismu ji zajímala i kinematografie a význam kina pro kulturní veřejnost z Třince i širšího okolí.

Výsledky výzkumu autorka zpracovala do zvukové instalace v aktuální výstavě Kino Kosmos. S Markétou Žáčkovou se v PLATO můžete osobně setkat ve středu 22/10 na přednášce Kino Kosmos po naszymu.

Výzkum a audioinstalace vznikly v rámci rezidenčního pobytu Markéty Žáčkové v PLATO, který podpořilo Ministerstvo kultury ČR a Moravskoslezský kraj.