PLATO

dnes
csen
Dočasné struktury 3

displej
Liquid Octagone

Od

Umělec:
Wesley Meuris

Kurátor:
Michal Novotný

 

V rámci dočasné struktury zastřešené termínem „displej“ postupně představíme díla čtyř umělců: Wesley Meurise, Merge Monko, Zbyňka Baladrána a Darii Melnikové. Společným tématem je intenzivní zájem o takové způsoby „ukazování“ něčeho, které záměrně zcela podprahově ovlivňují naše vnímání. Druhým společným motivem oslovených umělců je zkoumání toho, jakým způsobem některá zažitá pravidla „ukazování“ odrážejí vztahy moci a podřízenosti, svobody a kontroly v moderní lidské společnosti.

„Slovo ‚display‘ neznamená v angličtině jen obrazovku počítače, ale používá se i pro ‚vyvěšování‘, ‚vykládání‘, ‚vystavování‘ uměleckých děl stejně jako výrobků ve výloze, nebo ‚projevení‘ odvahy či neznalosti. Způsoby prezentace se vždy řídí nějakými zákonitostmi, které jsou i ideologické, tak jako je vykládání karet nebo vyvěšování vlajky vždy nějak míněnou zprávou.

Prvním umělcem, který pro PLATO vytvořil takovou prezentační strukturu, je Wesley Meuris. Jeho sochy a instalace často působí jako pouhý výstavní itinerář, nebo fragmenty architektury. Provedené v životní velikosti, ale po vzoru maket a modelů, v materiálech nepraktických na údržbu a v barevně sjednocených površích, abstrahují, jak naše chování a vnímání okolí ovlivňuje svou formou architektura institucí, jako jsou muzea, zoologické zahrady, archivy, ale třeba i bazénové převlékárny.

Meurisova práce je do velké míry kritikou těchto institucí pohledu, ale zároveň a snad ještě více i dohledu, institucí, které se společně s obchodními domy poprvé objevily a etablovaly ve stejné době jako moderní vězeňské komplexy, kasárna, výchovné ústavy a ústavy pro duševně choré. Jedním z hlavních cílů PLATO není jen prezentace uměleckých artefaktů, ale právě výzkum možných forem a kontextů vystavování. Tím, co Meurisova monumentální instalace vystavuje, jsou proto primárně sami diváci.“

Michal Novotný

Wesley Meuris (*1977, Lier, Belgie) vystudoval sochařství na vysoké umělecké škole LUCA v Bruselu. Jeho dílo má přísně architektonickou, někdy až vědeckou povahu. Na první pohled vypadají jeho práce jako zařízení či struktury, které mají prezentovat jiné artefakty. Jsou to však vlastní umělecká díla, která odkrývají mechanismy ukazování známé z různých typů moderních institucí. Jeho tvorba byla součástí mnoha významných kolektivních přehlídek, mimo jiné ve vídeňské Kusthalle a rotterdamské Kunsthal. Samostatně vystavoval v Belgii, Francii, Holandsku a Švýcarsku.