PLATO

zavřeno, zítra
csen

Přednáška:

Zdenka Badovinac: Antihegemonistický impuls

Doporučené vstupné 30 Kč

Přednáška se koná jako program k Dočasným strukturám (displej).

 

Ze zdravotních důvodů Zdenky Badovinac přednášku rušíme. Děkujeme za pochopení.

Co to vlastně znamená východoevropské umění? Přednáška ředitelky Moderna galerija v Ljubljani a předsedkyně poroty Ceny Jindřicha Chalupeckého.

Co přívlastek východoevrospké umění opravdu znamená? Označit něco za „východoevropské“ naznačuje, že to patří do období studené války a že to nese specifické rysy dané doby. Univerzální charakteristika zároveň zůstává spojená se západním uměním, které se vždy popisovalo pomocí různých stylů, a nikoli na základě geopolitické provenience. Východoevropské umění tak bylo vždy charakterizováno konkrétními rysy, které se brzy zredukovaly na to, zda se vůči socialistickému režimu, v němž vznikalo, vymezuje pozitivně či negativně.

Západnímu světu se líbily zejména práce, které se zdály být proti režimu. Jenomže – co znamená protirežimní umění? I když odhlédneme od výrazných rozdílností mezi jednotlivými východoevropskými režimy, můžeme říci, že nikde v rámci tohoto geografického teritoria nenalezneme výraznější přímou kritiku reálných společenských systémů. V poválečném avantgardním umění těchto zemí nenacházíme ani tak přímou kritiku politiky, jako spíše povzbuzení k jinému způsobu života a práce. Platí to zejména pro umění na území bývalé Jugoslávie. Současní umělci z tohoto regionu se vracejí k antihegemonistické moderně svých předchůdců, respektive opakují po nich průzkum rozporů mezi ideály a jejich skutečným provedením. Pokud to v minulosti znamenalo, že umělci upozorňovali na rozpory mezi progresivními myšlenkami v praktickém socialismu, tak dnes umění na jedné straně vytyčuje rozdíly mezi konceptem sociálního státu a demokracie, kterou jsme si pro sebe po pádu komunistického režimu vysnili, a neoliberálními formami moderny, v níž se nacházíme, na straně druhé.

Zdenka Badovinac je kurátorka a publicistka; od roku 1993 působí jako ředitelka Moderna galerija v Lublani, která má od roku 2011 dvě budovy: Muzeum moderního umění a Muzeum současného umění Metelkova.

Ve své práci popisuje Zdenka Badovinac obtížné procesy spojené s redefinováním historie různých avantgardních tradic v rámci současného umění. Její první výstava na toto téma byla Body and the East—From the 1960s to the Present (Tělo a Východ – od šedesátých let 20. století do současnosti; 1998). K jejím významnějším projektům z poslední doby patří NSK from Kapital to Capital: Neue Slowenische Kunst – událost posledního desetiletí Jugoslávie, Moderna galerija, 2015 (reprízy ve Van Abbe Museum, Eindhoven, 2016, v Garážovém muzeu současného umění, Moskva, 2016 a v Museo Reina Sofía Madrid, 2017); Národní pavilon NSK, 57. benátské bienále, 2017, spolupracující kurátor Charles Esche; Dědictví roku 1989. Případová studie: výstava druhých jugoslávských dokumentů, Modena galerija, Lublaň, 2017, spolupracující kurátorka Bojana Piškur; Pavilony – místa udržitelnosti, manifesty a krypty; Ahoj světe – revize sbírky, Hamburger Bahnhof – Museum für Gegenwart – Berlín; Nebeské bytosti: ani lidé, ani zvířata, Muzeum současného umění Metelkova, Lublaň, spolupracující kurátorka Bojana Piškur, 2018.

Zdenka Badovinac byla v letech 1993 až 1997 a v roce 2005 slovinskou komisařkou Benátského bienále, v roce 2002 rakouskou komisařkou Bienále Sao Paulo; v letech 2010–2013 předsedkyní Mezinárodní komise pro muzea a sbírky moderního umění CIMAM. Iniciovala založení první sbírky východoevropského umění Arteast 2000+.

 

Program 12’18

více v sekci Program