Večer s Barborou Lungovou, autorkou výstavy Charisma, o chápání reprezentace queerness v současném umění. Po přednášce kurátorský komentář.

„Je to ještě (byl někdy?) identitární pojem, či spíše evokuje estetiky, kategorizace a struktury? Jaké jsou queer ekologie? Posthumanistické koncepty prezentují ‚přírodu‘ jako něco, co se vzpírá dualistickému a hierarchickému myšlení a strukturám a charakterizují ji jako queer už v samých základech (Morton, Barad, Gaard, Sandilands). Místa a jejich užívání z hlediska queer perspektivy (či metody) popisuje např. sociální geografie (Calvillo, Gandy). Do jaké míry je nicméně funkční pojem ‚queer‘ rozvolňovat a stále více rozšiřovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a aplikovat jako metodu a sensibilitu např. v umění? A naopak – jak, ve snaze vyhnout se toxickým stereotypům, aplikuje zejména současné umělectvo reprezentaci queer subjektivity skrze více-než-lidské entity? Prezentace kromě teoretických úvah tedy představí i příklady současné tvorby zejména nejmladší generace a autorčin vlastní umělecký projekt.“

Autorská anotace Barbory Lungové

Po přednášce bude následovat kurátorský komentář k výstavě od Marka Pokorného.

Barbora Lungová (*1977) je na současné české umělecké scéně paradoxně vnímána a přijímána spíše jako environmentální aktivistka a zahradnice než coby pozoruhodná queer umělkyně. Její malířské dílo se však kontinuálně rozvíjí již dvě desetiletí, poněkud příznačně mimo hlavní centra umělecké scény. Po studiu ve Spojených na Crossroads Schoolof Arts and Science v Santa Monice absolvovala obor anglistika/ filmová věda na Filosofické fakultě Masarykovy university v Brně a malířství na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, kde v současnosti vyučuje teorii umění a angličtinu. Deset let byla kurátorkou Galerie Doma v Kyjově. Samostatně vystavovala například v ostravské galerii Jáma, v Galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti a Galerii města Blanska. Je také spoluautorkou knihy Hledání šlapanické víry: společenství, rituály, paměť (2022), ve které se spolu s Martou Fišerovou Cwiklinski, Ninou Grúňovou a Lucií Králíkovou zabývaly roli okrasných rostlin v kulturní imaginaci a příběhem šlapanických chryzantém pěstitele Jana Dvořáka.