Jakými způsoby se ve filmech zachycuje protestní kultura? Intermediální přednáška umělce Martina Pfanna. Po přednášce kurátorský komentář k výstavě Postbauhaus.

Téma společného odporu proti moci se v populární kinematografii objevuje od samého počátku. Stejně jako filmové médium se ale během uplynulého století proměnila i dynamika sociálních konfliktů. Zatímco teorie rozlišuje „stará a nová sociální hnutí“, otázkou zůstává, zda jsou hranice mezi nimi tak jednoznačné, jak se zdá. Prostřednictvím ukázek z populárních filmů a seriálů jako je Velká oříšková loupež, Křižník Potěmkin, Země a svoboda a dalších prozkoumáme proměny a různorodost sociálních hnutí, jejich vnitřní dynamiku a vývoj.

Nezaměříme se pouze na historický přehled těchto hnutí. Zaměříme se také na to, jakým způsobem filmy zachycují protestní kulturu, a jak se reprezentace protestu a jeho vizuální kódy postupně využívají v kulturním průmyslu.

Martin Pfann je zastoupen ve výstavě Postbauhaus.

Martin Pfann (* 1990) je vizuální umělec. Absolvent bakalářského studia romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a magisterského studia v Ateliéru environmentu na FaVU VUT Brno. Spolupracoval na projektu Wer ist Walter? Topografie protifašistického odboje v Historickém muzeu Bosny a Hercegoviny v Sarajevu (2024), na výstavě nazvané Beze stopy v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě doprovodil grafiky Emanuela Ranného z cyklu Statečná krajina prezentací své práce Partyzánská stezka (2024), dále se podílel na projektech Artyčok.tv, Voxpot, Nesehnutí a NGO Meta. Jeho práce mají často aktivistický charakter, jednou z důležitých tematických linek je antifašistický odboj. Žije a pracuje v Brně.
instagram.com/mr_pfann