Konference:
Pomůžeme odpovědět na otázky, proč se významná část současného umění obrací k půdě, rostlinám a živočichům spjatým s regenerací krajiny. Program k výstavě Půda a přátelé a 10. výročí PLATO.
Napadlo vás se podívat, co se děje přímo pod vašima nohama? Půda je místo, se kterým jsme bezprostředně spjatí, a přesto o něm víme podezřele málo. Co se děje pod zemí, když na ní jednoduše stojíme, sedíme nebo ji vůbec nevnímáme? Víte, že půda je stejně neprobádaný prostor jako oceán? Půda bude brzy tím, co rozhodne o našem přežití, je tedy politickým prostorem současnosti. Pojďme se společně podívat, jak může půda ovlivnit naši nejbližší i vzdálenější budoucnost a klimatickou krizi.
Konference rozvíjí témata naší aktuální výstavy Půda a přátelé a je určena veřejnosti, ale také cíleně pozvaným studentům a studentkám středních a vysokých škol. Vybrané příspěvky přístupně a poutavě představí nejen současnou teorii půdy, ale především její propojení s praxí. Zaměříme se na to, jak se uplatňují některé obnovitelné zemědělské způsoby hospodaření, například agrolesnictví, syntropické zemědělství, permakultura, a jak funguje tzv. soil food web. Připomeneme také nebezpečí zastaralých zemědělsko-chemických technologií a ukážeme, jak nesprávné a vytěžující hospodaření s lesy přispívá k rychlému vysoušení krajiny a degradaci půdy, odpařování vody z povrchu Země a jejímu oteplování.
S pozvanými odborníky a odbornicemi se budeme zabývat zdravím půdy (a tedy i tím naším), kompostováním, půdním i lidským mikrobiomem, půdními organismy, potravinovou soběstačností a místně-specifickými problémy. Dominantně přednáškový charakter konference zpestří prohlídka výstavy komentovaná její kurátorkou, procházka Toxický prach o lidmi změněné post-průmyslové krajině s terénním geologem a performativní přednáška o matriarchální koncepci lidské sounáležitosti s půdou. Všechny zážitky a informace můžeme společně strávit a rozvést u večerního ohně.
Konference ponese neformální charakter přátelského setkání v duchu výstavy Půda a přátelé a nabídne možnost v kolegiálním prostředí seznámit se nejen s nejnovějšími poznatky o půdě, zemědělské praxi a umění, potkat přední české a zahraniční odborníky a odbornice, ale také navázat přímý kontakt s půdou a více-než-lidskými organismy.
Z konference bude pořízen záznam, který následně představíme prostřednictvím naší nakladatelské platformy Octopus Press a který tak zůstane dlouhodobě dostupný dalším zájemcům a zájemkyním on-line.
Těšíme se na společný pohled směrem dolů.
Philip Barton
anglický půdní mikrobiolog, specializovaný konzultant Soil Food Web, specialista na regenerativní zemědělství, zakladatel Minds Of Soil
Nina Brtníčková
členka spolku Zachovejme Poolší z Dolní Lutyně
Edith Jeřábková
kurátorka PLATO a autorka koncepce konference
Jan Lenart
geolog a geoekolog působící na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity
Alena Malíková
členka Nadace pro půdu a spolku Pilgrim, žije v Příboře
Elisabeth von Samsonow
rakouská umělkyně, filozofka a profesorka filozofické a historické antropologie na Akademii výtvarných umění ve Vídni
Denisa Tomášková
permakulturní designérka a lektorka, pěstitelka květin ze Sadské a autorka výsadby zahrady PLATO
Tomáš Uhnák
umělec a výzkumník žijící v Praze, podílí se na rozvoji KPZ a agroekologie, věnuje se výzkumu rolnictví a potravinových systémů, je členem AMPI
Jaroslav Záhora
vědecký pracovník zabývající se ekologickou fyziologii rostlin, mikrobiální aktivitou půd a vzájemnými interakcemi mezi půdními organismy na Mendelově univerzitě v Brně
Čtvrtek 14/5
9.00–10.30 h
Jan Lenart: Toxický prach – Industriální příběhy u Frýdlantské dráhy, procházka (trasa z hl. nádraží podél trati k PLATO, omezená kapacita a v tuto chvíli už jen 10 volných míst)
9.00–10.00 h
Edith Jeřábková: kurátorská prohlídka výstavy Půda a přátelé
10.30–11.00 h
Edith Jeřábková: představení konference a výstavy Půda a přátelé
11.00–12.00 h
Denisa Tomášková: Půda je živý organismus
12.00–13.30 h
oběd
13.30–15.30 h
Elisabeth von Samsonow: Matriarchální společenství půdy
16.00–17.30 h
Nina Brtníčková: Zachovejme Poolší
17.30–18.30 h
večeře
18.30–19.30 h
Philip Barton: Agroekologické zemědělství a Soil Food Web: přirozené způsoby obnovy zdraví půdy
20.00–22.00 h
táborák v galerijní zahradě (jídlo na oheň vlastní)
Pátek 15/5
10.00–12.00 h
Co je to půda, jak jsme potravinově soběstační a jak chránit půdu, panelová diskuze
Debatují: Alena Malíková, Tomáš Uhnák, Jaroslav Záhora; moderuje: Edith Jeřábková. Diskuze proběhne po krátkých prezentacích autorů a autorky
12.00–13.30 h
oběd
13.30–15.00 h
Jan Lenart: Toxický prach: Industriální příběhy u Frýdlantské dráhy, prochátka (trasa od PLATO podél kolejí na hl. nádraží)
13.30–15.00 h
Edith Jeřábková: kurátorská prohlídka výstavy Půda a přátelé
Philip Barton: Agroekologické zemědělství a Soil Food Web: přirozené způsoby obnovy zdraví půdy (přednáška)
Anotace:
Zemědělství je často vnímáno jako hrozba pro přírodu. Může být ale naopak naším nejúčinnějším nástrojem pro přenastavení naší role v ekosystému. Přednáška představí jak výsledky teoretického výzkumu, tak praktické příklady, a ukáže, jak agroekologie – syntropické zemědělské systémy a management Soil Food Web mohou obnovit zdraví půdy, planety i úrody.
Bio:
Philip Barton je anglický půdní mikrobiolog, specialista na regenerativní zemědělství, zakladatel Minds Of Soil a specializovaný konzultant Soil Food Web. Zaměřuje se na revitalizaci půdy. Jeho práce se věnuje vytváření holistických, regenerativních zemědělských systémů s uzavřenou smyčkou. Specializuje se na tvorbu vysoce kvalitního kompostu, kompostových extraktů a čajů pro obnovení složité rovnováhy mikrobiálního života. Zlepšováním živých půd a podporou robustního mikrobiálního života pomáhá klientům a klientkám po celém světě budovat odolné a produktivní ekosystémy. V současné době studuje magisterský program v oboru klimatických změn, potravinové bezpečnosti a zemědělství na Univerzitě v Galway v Irsku.
Nina Brtníčková: Zachovejme Poolší (prezentace/dialog)
Anotace:
Spolek Zachovejme Poolší sdružuje obyvatele obce Dolní Lutyně, ležící asi 20 km od Ostravy. Jeho cílem je chránit přírodu Poolší a zabránit výstavbě obří gigafactory uprostřed obce. O plánované investici se ví jen málo, investor zůstává utajen. Její realizace by znamenala porušení tzv. Deklarace porozumění, kterou před téměř dvaceti lety podepsal stát, kraj a ochranářské organizace a která měla zaručit, že v Dolní Lutyni průmyslová zóna nikdy nevznikne. Stát je nyní spolu s některými ochranářskými organizacemi připraven tuto dohodu zrušit výměnou za příslib investice ve výši 200 miliard korun. Gigafactory se tak alespoň na papíře začíná připravovat. Nejde přitom o jednu halu – plánovaný areál má mít rozlohu 280 hektarů, tedy přibližně 380 fotbalových hřišť. Stavba by znamenala ztrátu úrodné zemědělské půdy i 23 hektarů lesa a vznikla by jen asi 200 metrů od chráněné ptačí oblasti, navíc v záplavové zóně a s nutností přeložit jedinou silnici vedoucí do obce.
Bio:
Nina Brtníčková je členka spolku Zachovejme Poolší. Pochází z Prahy, ale už 10 let žije s rodinou v Dolní Lutyni.
Edith Jeřábková
Bio:
Edith Jeřábková je od roku 2020 kurátorka PLATO. Ve své praxi zdůrazňuje roli intuice a nehierarchické spolupráce. Zkoumá permakulturní a umělecké průniky a provázanost etických, ekologických a estetických vztahů v půdních a krajinných systémech a v mezidruhových společenstvích. Je členkou spolků LES – společenství pro pěstování, teorii a umění a Are. Mezi lety 2011 až 2020 byla pedagožkou na pražské UMPRUM. Působila v těchto institucích: Galerie Klatovy/Klenová, Vědecko-výzkumné pracoviště AVU, Muzeum umění Olomouc, Fotograf Gallery, Kurzor, Centrum pro současné umění Praha a Institut úzkosti.
Jan Lenart: Toxický prach – Industriální příběhy u Frýdlantské dráhy
Anotace:
Terénní komentovaná procházka povede „zákulisím města“. Nečekaně pestré prostory podél historické železniční trati Frýdlantské dráhy otevřou pohledy na mnohé industriální památky Ostravy. Projdeme kolem Dolu Jiří, lokomotivního depa i nádraží Báňské dráhy, komplexu výrobního družstva Budoucnost, tramvajového depa i ploch přírodní nové divočiny. Dozvíte se, jak vznikala slavná Báňská dráha propojující ostravské šachty, proč jsou poblíž průmyslových objektů protiletecké kryty nebo co je to ferroviatická flora. Délka trasy je zhruba 1,5 h. S sebou: pevnou obuv (čekají nás pěšiny, které mohou být zablácené).
Bio:
Jan Lenart působí na Katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, kde zkoumá industriální krajinu, její historii a hodnoty. Věnuje se její dokumentaci, ochraně a popularizaci. Spolupracoval s umělkyní Rosario Talevi na průvodci Ostravou Toxický prach, který vydalo PLATO.
Alena Malíková, hostka panelové diskuze Co je to půda, jak jsme potravinově soběstační a jak chránit půdu
Anotace:
Ztrácíme půdu pod nohama (doslova i v přeneseném významu). V Moravskoslezském kraji ročně ubývá průměrně 500 hektarů zemědělské (převážně orné) půdy zejména zástavbou skladů, obchodů a průmyslových areálů. V České republice ubylo mezi lety 2000–2020 přes 214 900 ha zemědělské půdy (průměrně 7–10 ha denně). Půdu nedokážeme vyrobit! Uvědomujeme si, co vlastně ztrácíme? Společně se zamyslíme nad tím, co znamená, že ztrácíme půdu pod nohama, a nemysleme „jen“ o pěstování jídla.
Bio:
Alena Malíková vystudovala Vysokou školu zemědělskou (dnes Mendelova univerzita) v Brně. Po krátkém období práce ve státní správě (Správa CHKO Poodří a Zemědělská agentura v Novém Jičíně) pracovala pro neziskové organizace: Regionální centrum Moravská brána PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, z.s., Příbor a Bioinstitut, o.p.s., Olomouc. Zabývala se ekologickým a biodynamickým zemědělstvím, zejména půdou a vztahem lidí ke krajině, i v souvislosti s místními potravinami (KPZ). Podílela se na vzniku, a v současné době se kromě rodiny, věnuje Nadaci Pro půdu, Potulné univerzitě přírody spolku PILGRIM, Družstvu Viktorina Loca a kulturnímu dění v Příboře. Tam také žije se svým manželem a jsou rodiči čtyř dětí a prarodiči šesti vnoučat.
Elisabeth von Samsonow: Matriarchální společenství půdy (přednáška)
Anotace:
My, z kraje bohyň v severní části Dolního Rakouska nedaleko Znojma, chceme „začínat od malých věcí“. Takovýto postup vnímáme jako řád matky, který je v protikladu k řádu otce a jeho ozbrojenému zabírání, uchvacování a vykořisťování země. „Malé věci“ znamenají život mikroorganismů v půdě, jejich inteligenci a spolupráci, na které jsme všichni závislí. (Elisabeth von Samsonow)
Bio:
Elisabeth von Samsonow je rakouská umělkyně a filozofka, která působí ve Vídni a dolnorakouské vesnici Hadres. Je profesorkou filozofické a historické antropologie na Akademii výtvarného umění ve Vídni a členkou GEDOK München a Künstlerhaus Association. Založila spolek Dissident Goddesses´ Network, sdružení výzkumnic a umělkyň, které usilují o zviditelnění paleolitických a neolitických ženských figur z Dolního Rakouska, o posílení sebevědomí žen ve venkovských oblastech a ekologickou udržitelnost a biodiverzitu regionu. Aktivní umělkyní je od konce 80. let 20. stol. a její práce zahrnují obrazy, kresby, instalace, videa a performance společně s jejími sochami. Pro Archeologické muzeum Dolního Rakouska připravila výstavu The Language of the Goddesses (Jazyk bohyň), která se v roce 2027 přesune do New Yorku a Bukurešti.
Denisa Tomášková: Půda je živý organismus (přednáška)
Anotace:
Zdravá půda plodí zdravé jídlo. Jak půdní mikrobiom ovlivňuje naše zdraví? Jak my ovlivňujeme půdní mikrobiom? Co pro nás půda může udělat a co my můžeme udělat pro ni? V přednášce se podíváme na nejnovější poznatky o půdě a jejím vztahu k našemu tělu, dále pak na techniky práce s půdou ve zdravé regenerativní zahradě.
Bio:
Denisa Tomášková je permakulturní lektorka a designérka a majitelka květinové farmy v Polabí. Permakulturu studovala hlavně pak u zakladatele permakultury Billa Mollisona a jeho žáka Geoffa Lawtona. Je ředitelkou Českého permakulturního institutu, který sdružuje lektory a designéry zabývající se permakulturou a kde Denisa Tomášková učí permakulturní design a různé techniky zahradničení a péče o pozemky.
Ve své práci se soustředí na důslednou aplikaci permakulturních principů na pozemku, především hospodaření s vodou a navazující terénní úpravy, dále pak na péči o půdu, kompostování a intenzívní produkci potravin. Pomáhá lidem vytvořit produktivní, šetrný a přírodě přátelský systém v jejich zahradách jakékoli velikosti. Na své farmě v Sadské pěstuje zeleninu pro vlastní početnou rodinu a květiny na prodej.
Tomáš Uhnák, host panelové diskuze Co je to půda, jak jsme potravinově soběstační a jak chránit půdu
Anotace:
Od 60. let 20. století až do současnosti představuje potravinová soběstačnost významný cíl státní politiky. V posledních letech je tento pojem stále častěji skloňován v souvislosti s globalizací, krizemi dodavatelských řetězců, pandemií či geopolitickým napětím a bývá spojován s otázkami strategické odolnosti, stability zásobování potravinami i změny klimatu. Vedle často redukcionistického státního a politického rámování se však paralelně rozvíjejí také alternativní přístupy a občanská praxe, které nahlížejí potravinovou soběstačnost v širších souvislostech a komplexněji. Co nám o potravinové soběstačnosti říkají oficiální data a jaké jsou její významné, avšak často přehlížené společensko-environmentální aspekty? Na tyto otázky se společně zaměříme.
Bio:
Tomáš Uhnák vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze a politickou ekonomii potravinových systémů (Food Policy) na City, University of London. Působí jako doktorand a výzkumný pracovník na České zemědělské univerzitě v Praze, kde se zabývá sociologií zemědělství se zaměřením na alternativní potravinové sítě, ekologické zemědělství a změnu klimatu. Je členem Asociace místních potravinových iniciativ (AMPI), kde se věnuje rozvoji komunitou podporovanému zemědělství, městskému ekologickému zemědělství a potravinové politice. Pravidelně přispívá do řady vědeckých, oborových a kulturně-literárních časopisů. Spolupracuje se vzdělávacím programem Farmářská škola a spravuje agrolesnický projekt v Podhůří Orlických hor, kde se také věnuje extenzivnímu pěstování starých odrůd ovocných stromů.
Jaroslav Záhora, host panelové diskuze Co je to půda, jak jsme potravinově soběstační a jak chránit půdu
Anotace:
Půda není nezajímavá hmota, naopak v půdě se odehrává spousta života a látkových přeměn, o kterých nemáme vůbec tušení. Půda ale není nevyčerpatelná, právě dnes začínáme mít velký problém s jejím zdravím. Úkolem současného zemědělství je tedy oživovat zhutnělou a vyčerpanou půdu z období průmyslového zemědělství, kdy se úrodnost řešila chemicky. Zemědělská praxe se musí zaměřit na udržování spektra velikosti půdních pórů a stabilitu půdních agregátů. Větší půdní póry jsou důležité pro výměnu plynů s atmosférou, zasakování srážkové vody, ukládání uhlíku do půdy a enzymatické aktivity v půdě.
Bio:
Jaroslav Záhora přednáší obecnou a půdní mikrobiologii na Mendelově univerzitě v Brně. Svým pedagogickým působením se snaží přiblížit ostatním život v půdě, svět pod našima nohama. Vyučuje také na pražské Farmářské škole, kdy vyučuje předměty Zemědělská chemie, Nauka o půdě a Výživa rostlin a hnojení. Při výuce využívá znalostí z lesnického vzdělání a z předchozího pracoviště brněnské pobočky Botanického ústavu Akademie věd. V současnosti se zabývá studiem takových zemědělských systémů, které využívají, udržují a zvyšují přirozenou úrodnost půd.
Program se může změnit.
Hlavní partneři
Spolufinancováno z prostředků Institutu Adama Mickiewicze a Ministerstva kultury a národního dědictví Polské republiky.
Za finanční podpory
Ve spolupráci s