Panelová diskuze:

Výmarská ústava. Století plné otázek.

Doporučené vstupné 30 Kč

 

Debata o právním, politickém a historickém významu Výmarské ústavy (1919–1933), která je považována za jeden z nejdemokratičtějších dokumentů svého druhu.

Hosté:

Josef Baxa
soudce, náměstek ministra spravedlnosti (1998–2002), předseda Nejvyššího správního soudu v letech 2003 až 2018

Daniel Kroupa
politolog, filosof, politik, signatář Charty 77, nyní přednáší na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí n. L.

Petra Ernstberger
politička německé SPD

Radoslav Procházka
advokát, vysokoškolský pedagog, ve volbách 2010 se ucházel o úřad prezidenta Slovenské republiky

Moderátor:

Tomáš Němeček
právník a novinář (Respekt, Hospodářské noviny, Lidové noviny – příloha Orientace)

Podrobná anotace:

V letošním roce si připomínáme stoleté výročí založení Bauhausu, jednoho z nejvlivnějších uměleckých hnutí 20. století. Škola zaměřená především na architekturu, design, řemesla a jejich vliv na utváření životního prostředí či stylu jako prostředku formování moderního člověka, ovlivnila na dlouhá desetiletí vývoj umění v globálním měřítku.

V době, kdy byl zakladatel Bauhausu, architekt Walter Gropius, pověřen řízením nové instituce ustavené sloučením střední uměleckoprůmyslové školy a akademie umění ve Výmaru, vznikl na stejném místě pod vedením právníka a politika Hugo Preusse text nové ústavy Německé říše. Obě události, které se odehrály souběžně v jednom městě, jsou historicky významným mezníkem, jakkoli původní ideály a nároky jejich tvůrců nebyly či ani nemohly být plně uskutečněny. Výmarská ústava je obecně považována za jeden nejliberálnější a nejdemokratičtějších dokumentů svého druhu. Přesto se nakonec nestala pojistkou před nástupem nacismu a fašistického režimu ve 30. letech minulého století.

Panelová diskuse chce připomenout právní, politický a historický význam Výmarské ústavy, její slabá místa a komplikovaný vztah mezi ústavním pořádkem, demokracií a politickou vůlí. Vzhledem k současným snahám o revizi některých základních demokratických ústavních principů, které jsou patrné především v zemích střední Evropy, může debata o sto let starém, přesto stále mimořádně inspirativním dokumentu a jeho „osudech“ ozřejmit řadu otázek, které si nyní klademe. A vytvořit tak i specifický úběžník pro aktualizaci zásad Bauhausu formulovaných ve stejné době a na stejném místě.

Panelová diskuse je součástí festivalu re:bauhaus ke 100. výročí založení školy Bauhaus.

re:bauhaus – moderní emancipace, vzdělávání, výměna – je mezinárodní festival tematizující vznik a současné vnímání funkcionalismu a Bauhausu ve střední Evropě a dále politické a společenské podmínky, ze kterých tato hnutí vzešla. Společný projekt inicioval Goethe-Institut ve spolupráci s bauhaus reuse, curatorial collaborative, Národní galerií Praha, PLATO Ostrava a zukunftsgeraeusche. Festival byl podpořen Česko-německým fondem budoucnosti, Bundeszentrale für politische Bildung, Bundesstiftung Baukultur, Ministerstvem kultury ČR, statutárním městem Ostrava a Moravskoslezským krajem.

 
Výmarská ústava. Století plné otázek.
foto: Jakub Frank