Čtvrtý ročník se zaměří na hledání stop romantismu v umění 21. století v oblasti vizuálního umění i literatury.

Podtitul akademie: Romantismus 21. století

Romantické koncepty, subversivní přístup, hledání vlastní svébytné individuality i příklon k oblasti emocí. Rozjímání nad zánikem, či jiné dystopické vize, paralelní světy a krajina jako taková jsou témata, která se v oblasti nejen vizuálního umění objevují v pravidelných intervalech. V poslední době se však vyskytují s čím dál četnější frekvencí. Rozhodli jsme se za pomocí umělců samotných tuto oblast nové vlny romantismu hlouběji prozkoumat.

V rámci akademie nás čeká jak teoretická přednáška zaměřená na podmínky vzniku, podoby, důsledky a kritiku prvků romantismu v současném vizuálním umění, tak praktické workshopy se samotnými umělci, kteří se svou tvorbou k romantickým konceptům vztahují. Zaměříme také na literaturu, kde budeme hledat příklady literárních postav naplňující romantickou premisu rozervanosti. Opět také zařadíme workshop věnovaný možnostem, jak integrovat současné umění do výuky.

Akademie navazuje na téměr dvouletý výstavní cyklus PLATO Ó a ach, krása, ruina a strach, jehož ústředním tématem jsou různé podoby ruin. Ty, krom jiného, symbolizují rozervanost, tedy základní emoci romantismu.

Vzdělávací program získal akreditaci MŠMT v rámci dalšího vzdělávání pedagogů všech typů škol, kromě MŠ a studentů VŠ.

Hosté:

Alžbeta Brůhová
Architektka a pedagožka (Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2016–2020)

Lukáš Hofmann
Umělec

Anežka Hošková
Umělkyně

Dominik Lang
Umělec a pedagog (Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze)

Václav Magid
Umělec, teoretik, kurátor a pedagog (Akademie výtvarných umění v Praze)

Karel Piorecký
Literární teoretik a publicista (Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR)

Jan Těsnohlídek
Spisovatel, básník, vydavatel a redaktor

Přihláška a podrobný program

Alžběta Brůhová (*1990) vystudovala Ateliér architektura I Jana Šépky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde později pedagogicky působila. Absolvovala několik stavebních kurzů na Yestermorrow Design/Build School v americkém Vermontu a semestr strávila na Polytechnické univerzitě v Madridu. Účastnila se a následně i vedla stavitelské workshopy na festivalu Hellowood v Maďarsku. Vyučila se i tesařkou. V roce 2018 založila samostatnou architektonickou praxi, o rok později spoluiniciovala vznik skupiny Architektky, jejímž cílem je spojovat ženy v oblasti stavební kultury.

Lukáš Hofmann (*1993) vystudoval Akademii výtvarných umění v ateliéru Tomáše Vaňka. Kurátor a vizuální umělec oceněný za svou tvorbu cenou Jindřicha Chalupeckého působící také pod přezdívkou Saliva se vyjadřuje především prostřednictvím performance, při kterých vytváří sociální situace vyjadřující křehkost jedinců konfrontovaných se světem, v němž je možné se už pouze odcizovat. Estetika tohoto umělce často sleduje tendence módního a kreativního průmyslu. Lukáš Hofmann vystavoval jak na přehlídkách i samostatných výstavách v české republice, tak ve světě (Dánská národní galerie v Kodani, Muzeum moderního umění ve Stockholmu, České centrum v NY či performance v rámci Manifesta 11 v Curychu).

Umělkyně Anežka Hošková (*1982) studovala Fakultu výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně u Václava Stratila. Ve své tvorbě se původně zaměřovala především ne medium malby a kresby, v posledních letech se ale nevyhýbá ani instalaci či performance. Její díla, často surreálně laděná, nezakrývají inspiraci v pohádkách, mytologii a jiných tajuplných světech. Někteří její tvorbu řadí do proudu postinternetu. Kromě vizuálního umění je Anežka Hošková činná také v oblasti alternativní hudby. Od roku 2003 provozuje spolu s dalšími galerii A.M. 180.

Dominik Lang (*1980) studoval na Akademie výtvarných umění v Praze, krátce také na Vysoké škole umělecko-průmyslové u Jiřího Davida. Po studiích působil jako asistent v ateliéru Ai Weiweie v Pekingu a také jako asistent hostujícího pedagoga na Akademie výtvarných umění v Praze. V roce 2013 obdržel cenu Jindřicha Chalupeckého, od roku 2012 spolu s Edith Jeřábkovou vede Ateliér sochařství na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Vystavoval na prestižních přehlídkách v ČR i v zahraničí (vídeňský Pavilon Secese, 54. Bienále současného umění v Benátkách…), věnuje se také architektonickému řešení výstav.

Václav Magid (*1979) po nedokončených studiích Akademii výtvarných umění a Vysoké škole uměleckoprůmyslové získal magisterský titul z filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde dále pokračuje v doktorském studiu estetiky. Ve své tvorbě zkoumá estetické projevy vztahu každodennosti a ideologie (např. samostatná výstava Autonomie, PLATO, 2015). Vystavoval na skupinových přehlídkách v Česku a zahraničí (Lyonské bienále, 2013), dvakrát byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého (2010, 2013). Vedle recenzí a kratších textů o současném umění publikoval odborné studie na témata romantismu, avantgardy, konceptualismu či politické angažovanosti v umění. Kurátoroval řadu skupinových výstav (Věcné stavy, Karlín Studios, 2006; Punctum, Futura, 2008), jeho posledním kurátorským i teoretickým projektem byl cyklus sedmi výstav a publikací Podmínky nemožnosti (Galerie Kurzor, 2017–2018). V letech 2006–2018 působil na vědecko-výzkumném pracovišti Akademie výtvarných umění, kde vedl odborný časopis Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny a zároveň se věnoval redakci překladových publikací z teorie (Žižek, Groys, Bürger). V současné době přednáší teorii a dějiny umění na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického a na Akademii výtvarných umění.

Karel Piorecký (*1978) vědecký pracovník Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky, literární historik, teoretik a publicista. Literární reflexe publikuje nejčastěji v časopisech Česká literatura, Host a Tvar. Vystudoval obory český jazyk a literatura a německý jazyk a literatura na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a později pokračoval doktorandským studiem v Ústavu bohemistiky v Českých Budějovicích. Specializuje se na současnou českou poezii, v současné době se zabývá básnickou tvorbou generace mileniálů, v níž zkoumá mj. prvky romantismu.

Jan Těsnohlídek (*1987) je český spisovatel, básník, vydavatel a redaktor. Krátce studoval knihovnictví a informační studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 2012 až 2016 žil v Krakově, v Polsku. Od roku 2008 se věnuje redaktorské činnosti, v roce 2011 založil vlastní nakladatelství JT's. Jeho básně i próza byly přeloženy do několika světových jazyků a některé byly zhudebněny. Jan Těsnohlídek byl oceněn v řadě literárních soutěží pro mladé autory, za svou debutovou sbírku Násilí bez předsudků získal v roce 2010 Cenu Jiřího Ortena. Jeho díla se vyznačují civilním až úsporným rukopisem.

Projekt podpořili Ministerstvo kultury ČR a Moravskoslezský kraj.