Prostor pro zahradu, pěstování, hru a umění.
Klíčová dírka v zahradě je malý prostor pro člověka, ale velký prostor pro jeho poznání a mezidruhové zážitky. Klíčová dírka v galerii je místo, kterým do pevnosti poznání vniká denní světlo. Je rozhraním mezi tím, co je uvnitř a vně, a místem pro spontánní aktivity návštěvnictva i programové aktivity galerie.
Tento prostor na pomezí zahradní dílny, kůlny a výstavního sálu, kterému na dva roky vyčleňujeme jeden z výstavních sálů, se volně i přímo propojuje se zahradou obklopující po obou stranách budovu galerie.
Najdete tu i umělecké herní prvky k interakci a poznávání naší permakulturní zahrady – mapu a věštidlo. Mapu zahrady je možné vytvářet a měnit. Při odebrání některého prvku z mapy se doporučuje jej vložit neboli zkompostovat ve věštidle. Výsledná věštba se přímo obrací k reálnému světu, a je tedy spojením umění a přímé aktivity, vnitřku a vnějšku, teorie a praxe.
Můžeme tu zažít různé věci: sázet rostliny, malovat, válet se s knihami o udržitelném konání, seznamovat se s uměním blízkým zahradě. Nebo se můžeme přihlásit do kurzu permakultury, setkat se s hosty a hostkami zahrady či zahradnicemi. Může si také ušpinit ruce od hlíny a dopřát si serotoninové setkání s prospěšnou bakterií štěstí Mycobacterium vaccae. Mladší publikum zde si zde může užít příjemný den s rodinou nebo edukaci se školou v kombinaci s pěstováním zeleniny a kytek.
První výstavou s názvem Tiché aranžmá, kterou otevíráme zároveň s Klíčovou dírkou, je série objektů umělkyně a floristky Anny Ročňové.
Vojtěch Radakulan je absolvent architektury na Akademii výtvarných umění v Praze, Ateliéru sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a doktorandem na Českém vysokém učení technickém v Praze. Je finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého 2022. Používá herní prostředí jako kritický nástroj k úvahám o digitální i fyzické realitě a také o tom, kde se hranice mezi nimi již zhroutily.
Poznámka: Termín „klíčová dírka“ v permakulturním přístupu zahradničení, na jehož základech stojí i zahrada PLATO, je útvar záhonu, který zvětšuje okraje pěstebních ploch a vytváří tak prostor pro větší diverzitu, protože největší rozmanitost druhů se vyskytuje na okrajích dvou a více ekosystémů.